Jenže podezření o nekalých piklech, ba dokonce podvodných rejdech stojí na vodě rybníka, v němž se Zeman rád "cachtá". Obě strany nemají nic, o čem by uzavřely – jak politici říkají – "deal".
Miloš Zeman chce být prezidentem, a čím víc to popírá, tím je to jistější. Ale jak mu může Topolánek slíbit, že mu za čtyři a půl roku najde podporu?
Mirek Topolánek zase potřebuje co nejvíc takzvaných zrádců, dezertérů či přeběhlíků z ČSSD. Občas mu stávkují zelení, občas Tlustí. Z odvážné reformy tak zůstala politika mírného pokroku v mezích zákona. Zeman však žádné poslance nebo senátory za ČSSD nevlastní. Vliv na některé určitě má, ale jsou to přece dospělí lidé!
Ale co když se postarají Šlouf a Dalík o to, aby tito dospělí lidé dostali za zradu peníze nebo prebendy? To by bylo zlé, pokud je to tak, mají být aktéři zločinu zavřeni, až to policie dokáže a soud je odsoudí. Do té doby je nevěšme.
Možná je celá věc mnohem nevinnější. Miloš Zeman byl vždy pro USA a pro NATO, pro tvrdou bezpečnostní politiku proti teroristům. Co když po něm Topolánek chtěl, aby mu prostě pomohl sehnat podporu pro americký radar? Snaha o podporu opozičních poslanců pro jednotlivé hlasování není žádné temné spiknutí. A co když se dokonce Topolánek a Zeman nedohodli?
