Nejde o maličkost. Američané se nedovědí jen vaše jméno nebo cíl cesty. Záznamy o cestujících obsahují i čísla telefonů a kreditních karet či údaje o jídlech, které si pasažér na palubě letadla objedná.
Jen na americké poctivosti záleží, zda se nedovědí i něco o náboženském vyznání a o zdravotním stavu evropských návštěvníků. Tyto údaje evropské letecké společnosti zatím nedokážou ze svých záznamů odstranit, a tak platí pouze americký slib, že je jejich úřady z poskytnutých datových souborů odstraní samy.
Chráněn není nikdo, kdo se nějak dotkne americké půdy - stačí, aby člověk přes USA přelétal, a společnost musí poskytnout americkým úřadům jeho osobní údaje.
"Většina lidí se to nedoví, ale některým může být (na základě poskytnutých osobních údajů) odmítnut vstup na palubu a další budou po příletu dotazováni nebo budou pod dohledem," uvádí Statewatch, britský spolek na ochranu občanských práv.
Evropská unie se tento stav pokouší změnit, ale dosud marně. Zatím může jen přihlížet, jak americké zákony porušují její vlastní právo.
EU totiž osobní data přísně chrání a za porušení této ochrany stanoví tvrdé tresty. To platí - až na Ameriku. Za to si však Evropa může sama: evropští úředníci se totiž v únoru bez jakéhokoli souhlasu parlamentu a členských zemí EU dohodli s Američany, že poskytování těchto údajů načas umožní.
Formulace dohody znějí podle Statewatch jako "ujištění, že všechna data evropských cestujících budou uložena v databázích FBI a dalších amerických agentur". Brusel chtěl dohodou získat čas k přesnému vymezení amerických závazků při ochraně těchto dat.
Nefunguje to: "Americká strana odmítla omezit využívání dat na boj s terorismem," uvedl nyní mluvčí Evropské komise Reijo Kemppinen. USA se podle něj odmítly zavázat, že nebudou používat poskytnuté evropské údaje v rozporu se zákony EU.
Není tedy přesně určeno, kdo smí tato data používat, jak je smí používat a komu je smí dále poskytnout. Co více, Američané chtějí získaná data uložit nejen na pár týdnů či měsíců, kdy může návštěvník v USA pobývat, ale na rovných sedm let.
Pokud se tu někdo chce chránit, může se obrátit jen na soud v USA a každý ví, jak je těžké dovolat se práva před soudy vlastní země, natož v cizině. Američané však tvrdí, že to všechno je nutné pro ochranu cestujících proti terorismu, a žádají unii, aby ze svých požadavků na ochranu osobních údajů slevila.
Tváří v tvář málo úspěšnému jednání proto unie začíná hrozit: nedojdeli ke změně amerického přístupu, začne EU uplatňovat své předpisy.
Podle Bruselu pak hrozí "rozsáhlý transatlantický střet". Letecké firmy se dostanou mezi dva ohně: buď jim hrozí tvrdé tresty v Evropě, nebo riskují pokutu 6000 dolarů na cestujícího a ztrátu práv na přistávání v USA.
