Cestu Islandu do EU mohou zkomplikovat sledi a tresky

Pokud Island zažádá o členství v Evropské unii, bude největší překážkou přístupových rozhovorů osud islandského rybářství - tedy otázka dotýkající se samého srdce islandské národní identity. Odlehlý ostrov začal nedávno hovořit o vstupu do EU jako o východisku z nynější finanční krize.

Nová islandská premiérka Johanna Sigurdardottir před svým jmenováním. (1. února 2009) | foto: Reuters

Nová islandská premiérka Johanna Sigurdardóttir prohlásila, že vstup do EU a přijetí eura by byly nejlepším způsobem, jak oživit ekonomiku Islandu po loňském zhroucení jeho zadlužených bank a měny. - přečtěte si Island na kolenou pošilhává po Evropské unii

Unijní představitelé soudí, že přijímací proces by mohl být rychlý a že by Reykjavík mohl být začleněn do unie současně s Chorvatskem. U této země se mluví o roku 2011. "Klíčovou záležitostí je rybolov," podotýká ředitel Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Daniel Gros.

Jenže pro Island bude upsání se centralizované unijní rybolovné politice neobyčejně těžké. Ostrov žárlivě střeží svá moře - bohatá na tresky, sledě a další druhy - a v 50. a 70. letech vedl s Británií nelítostné "tresčí války".

eu a rybolov

Evropská unie stanovuje mimo jiné pro každou členskou zemi roční rybolovné limity s ohledem na druh lovených ryb a zeměpisnou oblast. Rovněž pak má přísná pravidla pro povolování rybářského náčiní a praktik.

Zdráhavý postoj k otevření svých vod ostatním státům již dříve Island od vstupu do EU odradil.

"Pro Islanďany je to velmi důležitá součást jejich suverenity a nezávislosti, proto je vstup do EU a akceptování společné rybářské politiky tak citlivou věcí," vysvětlil islandský vyslanec při EU Stefán Haukur Jóhannesson.

"Islandští rybáři by se vstupem do EU museli zpřístupnit část svých vod ostatním členským státům, řídit se novými kvótami, vzdát se některého svého náčiní a umožnit více zahraničních investic do islandského rybářského průmyslu," upozornil profesor ekonomie na Islandské univerzitě Ragnar Árnason. EU by se také pravděpodobně postavila proti lovu velryb a tuleňů.

Rybolov získává na důležitosti

"Pro Island a islandskou populaci, zvlášť pak pro lidi žijící mimo Reykjavík, kde je rybolov důležitější, je toto všechno velký problém. Pravděpodobně by to znamenalo, že by rybářský průmysl postupně přešel do zahraničních rukou," dodal Árnason.

Rybolov a zpracování ryb představuje podle aktuálních údajů sedm procent islandského hospodářství, jejich politický význam je ale hlubší. Rybolov navíc získává znovu na důležitosti po kolapsu finančního sektoru, připomíná vyslanec Jóhannesson. Právě na ochotě Reykjavíku otevřít se v této citlivé otázce bude záviset výsledek jakéhokoli referenda o zahájení vstupních jednání s Evropskou unií.

Další problém: stabilita islandských bank

Další možnou potíží při rozhovorech bude podle diplomatů zřejmě otázka stability islandských finančních institucí. EU prý nebude souhlasit ani s rychlým zavedením eura na Islandu. Na přetřes přijdou i peníze, které občané Evropské unie uložili do islandských bank před jejich zhroucením. Plné vyřešení této záležitosti bude jednou z podmínek vstupu.

"Island také doposud nesjednotil své zákony s EU - kromě oblasti rybolovu - rovněž v zemědělství, regionální a rozpočtové politice a v některých oblastech justice a vnitřní politiky," uvedl Jóhannesson. Obecně ale Island svou legislativu sladil s legislativou evropskou již ze 75 procent.

Jednání s Islandem bude snažší

Mluvčí Evropské komise Krisztina Nagyová konstatovala, že jednání s Islandem budou snazší i proto, že je - společně s EU, Norskem a Lichtenštejnskem - součástí Evropského hospodářského prostoru, který umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu.

"Úkol Islanďanů nebude tak náročný, nejsou v takové situaci jako třeba některé balkánské země, které musejí přehodnotit celý svůj právní systém od A do Z," dodala Nagyová.