Čeští vojáci v první fázi ISAF nebudou

Čeští výsadkáři se v Afghánistánu nebudou podílet na první fázi mírové operace, kterou vede Velká Británie. Oznámil to mluvčí ministerstva obrany Milan Řepka. Podle něj to vyplynulo ze závěrů plánovací konference v Londýně, které ministerstvo v pátek obdrželo.

Česká republika počítala s účastí až 120 českých výsadkářů v mírové operaci v Kábulu a okolí s názvem ISAF.

Řepka podotkl, že o účasti českých vojáků v dalších fázích plánované půlroční operace zatím není rozhodnuto. "Další fáze je zatím předmětem jednání, je možné, že někoho budou střídat, je možné, že tam nepojedou," řekl.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý rozhodl, že pro nasazení mimo území České republiky se po pátečním závěru plánovací konference prodlouží bojová pohotovost jednotky speciálních sil ze tří na sedm dní.

ČTVRTEK 20. prosince:

Rada bezpečnosti OSN schválila misi mezinárodních jednotek v Afghánistánu. Půl roku budou dohlížet na vývoj v zemi. V nutném případě mohou použít sílu. Součástí sil OSN budou i čeští vojenští specialisté. Se zapojením protichemické jednotky, polní nemocnice a roty speciálních sil do boje proti terorismu už vyslovily souhlas obě komory parlamentu.

Senát odsouhlasil vyslání českých vojenských specialistů do Afghánistánu ve čtvrtek dopoledne. Původně chtěli senátoři o zapojení českých vojenských expertů hlasovat až poté, co povolí vstup cizích vojsk do země OSN. Senátoři ale získali návrh rezoluce, který podpořili všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN.

Schválení mise českých vojáků doporučil horní komoře parlamentu její výbor pro obranu. Pro bylo při neveřejném jednání podle vicepremiéra Pavla Rychetského 50 z 52 přítomných zákonodárců.

Rada bezpečnosti posvětila afghánskou misi

Stálí členové Rady bezpečnosti OSN se ve středu dohodli na návrhu rezoluce o mezinárodních jednotkách pro Afghánistán. V něm se uvádí, že situace v zemi stále představuje hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti, a proto budou moci vojáci OSN během půlroční mise použít síly i v případě, kdy nejde o sebeobranu, jak je tomu u většiny misí OSN.

Prostějovští vojáci by podle dostupných informací měli být ještě tento rok nasazeni do operace, jejímž cílem je podpořit v Kábulu novou afghánskou vládu, která má začít pracovat 22. prosince.

Sněmovna na uzavřeném zasedání schválila vyslání českých vojáků ve středu. Její předseda Václav Klaus rozhodnutí označil za revoluční: "Nikdy v historii, vůbec v našich dějinách, jsme nebojovali jako oficiální jednotka, dokonce v jiném světadíle. Myslím, že to je zásadní krok, a moc bych si přál, aby všichni občané tuto věc také vážně vzali."

Tu-154 opět poletí pro NATO

V akcích proti mezinárodnímu terorismu bude dále pomáhat i český letoun Tu-154. Sněmovna před tím drtivou většinou hlasů podpořila další působení dopravního letadla s posádkou v silách Severoatlantické aliance.

O dalším působení letounu v silách NATO hlasoval také Senát. Další působení letounu na návrh vlády podpořilo 45 ze 48 přítomných senátorů. Proti byl jen Rostislav Harazin (KSČM). Hlasování se zdrželi Jaroslav Doubrava (KSČM) a lidovec Jaroslav Šula.

Aliance požádala o dopravní letoun 6. prosince na dalších šedesát dní s možností prodloužení termínu do konce roku 2002. Letoun už používá. Lhůta, na kterou česká vláda letoun poskytla, vypršela 13. prosince.

Více o pomoci Tu-154 čtěte ZDE

Ač bylo jednání uzavřené, rozpoutala se v jednacím sále diskuse. Podle kuloárních informací vystupovali s výhradami hlavně poslanci KSČM, všichni také hlasovali proti vyslání chemiků a polní nemocnice. "Návrh odporuje mezinárodnímu právu a nemá podporu OSN," míní šéf poslanců KSČM Vojtěch Filip.

Sněmovna musí vyslání vojáků do zahraničí schvalovat tehdy, pokud se mají účastnit mise delší než 60 dnů. Vyslání vojáků do zahraničí chce vláda financovat prostřednictvím dluhopisů.

Pokud budou vyslány všechny tři jednotky, bude roční mise stát zhruba 1,5 miliardy korun. Příslušný vládní návrh zákona bude sněmovna projednávat zřejmě na lednové schůzi.

S nasazením českých jednotek do boje proti terorismu v rámci akcí NATO souhlasí 55 procent české populace. Plyne to z průzkumu, který zveřejnilo Středisko empirických výzkumů.

Vojáci vyrazí i do Kuvajtu
Senát ve středu schválil nasazení protichemické jednotky a polní nemocnice do Kuvajtu, kde se čeští vojáci zapojí do operace Trvalá svoboda. "Souhlasili jsme s vysláním deváté zesílené roty chemické a biologické ochrany a šesté polní nemocnice v počtu do čtyř set mužů do Kuvajtu," potvrdil předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA).

Působení vojáků v mezinárodní misi
Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka má do Afghánistánu odjet asi 200 vojáků na čtyři měsíce. "Myslíme si, že požadavek na české vojáky přijde," řekl ministr. Velet jim budou Britové.

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Miloš Titz (ČSSD) už v úterý prohlásil, že podle jeho informací by chemici a lékaři měli působit na americké vojenské základně v Kuvajtu. Prostějovští výsadkáři pak v rámci mezinárodních sil přímo v Afghánistánu.

Vojáci si do Kábulu povezou zásoby na deset dní

Čeští výsadkáři povezou při své cestě do afghánského hlavního města Kábulu zásoby na deset dní, pak budou závislí na spojeneckém leteckém mostu z Evropy. "Mezinárodní jednotky v mírové operaci v Afghánistánu budou zřejmě mít společné logistické zázemí," řekl náčelník operační sekce generálního štábu Pavel Štefka.

Plány operace Efekt počítají s vysláním nejvýše 120 českých výsadkářů do Kábulu a okolí jako součást mezinárodní mírové mise, kterou povede Velká Británie a která se uskuteční na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN. Štefkova sekce generálního štábu zodpovídá za přípravu a vysílání misí do zahraničí. "Pro nás to znamená obrovskou práci, a protože je to speciální jednotka, tak ještě dalších," poznamenal Štefka.

Do mise zřejmě odjede posílená rota speciálních sil z Prostějova. Nyní se organizuje transport do Afghánistánu. Celá přeprava bude zajišťována letecky, pravděpodobně i letouny NATO.

"Přípravná část je stejná jako u jiných misí," podotkl Štefka. Podle něj je potřeba připravit vojáky, jejich materiál a potřebné dokumenty. Zásobování zřejmě půlroční operace je plánováno jako společné s dalšími státy, v první fázi si ale vojáci povezou vše potřebné s sebou. Mise by se měli zúčastnit vojáci z Velké Británie, Francie, Německa, Španělska, Argentiny, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, Turecka, Jordánska, Malajsie a ČR.

Na Vojenské akademii ve Vyškově ubývá kvůli neznalosti angličtiny vojáků, kteří by se vzdělávali ve zdejším Britském poradním a výcvikovém týmu pro střední a východní Evropu.