Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vojáci drží pohotovost, NATO je může poslat kamkoliv na světě

  11:37aktualizováno  11:37
Stovky českých vojáků drží od počátku ledna nepřetržitou roční pohotovost. V rámci Sil rychlé reakce je velitelství NATO může kdykoli zalarmovat a vyslat kamkoli na světě. Třeba i k hranicím Sýrie na ochranu tureckého obyvatelstva a syrských uprchlíků.

Česká armáda letos vyčlenila pro Síly rychlé reakce NATO přes 760 vojáků. Ilustrační snímek. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Pro 760 českých vojáků platí od začátku ledna nepřetržitá pohotovost. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnů, po celý rok. Armáda letos pro Síly rychlé reakce NATO - NRF (NATO Response Force) vyčlenila přes 760 vojáků.

Síly rychlé reakce

Speciální mnohonárodní jednotky, připravené rychle zasahovat na různých místech ve světě. Jsou určeny pro operace v krizových situacích, pomáhají v boji proti terorismu, při evakuaci civilistů, slouží jako demonstrativní síly pro odražení agrese. Česká armáda pro NRF v minulosti pravidelně vyčleňovala protichemickou jednotku. Operačního nasazení o síle 25 tisíc vojáků jsou jednotky schopny od podzimu 2006. Na vzniku expedičních jednotek se členské státy NATO dohodly během pražského summitu v roce 2002. Částečně byly jednotky nasazeny v postižených oblastech po hurikánu Katrina ve Spojených státech nebo po zemětřesení v Pákistánu.

Od protichemických specialistů s mobilní laboratoří, přes protiletadlovou baterii, zpravodajce s pasivním sledovacím systémem Věra až po logisty, ženisty a zdravotníky.

Normálně chodí dál do práce na svých základnách v Česku, připravují se na cvičištích, ošetřují pacienty. Severoatlantická aliance je ale může v případě potřeby kdykoliv vyslat do zahraniční operace, pokud v ní bude například chemiky, sledovací systémy nebo protiletadlové střely nutně potřebovat.

"V případě potřeby je NATO může poslat kamkoliv na světě," uvedla Jana Růžičková z Generálního štábu.

Čistě teoreticky by se tak čeští vojáci klidně mohli ocitnout třeba na tureckém území u hranic se Sýrií, kde neutichají tvrdé boje mezi vládními jednotkami prezidenta Bašára Asada a opozičními povstalci. NATO před měsícem rozhodlo, že na ochranu Turecka do oblasti pošle šest baterií protiraketového systému Patriot a přes tisícovku vojáků.

A další rozhodnutí k ochraně tureckého obyvatelstva či syrských uprchlíků může přijít velmi rychle. "V takovém případě by stačil k vyslání našich vojáků vyčleněných pro Síly rychlé rekce NATO pouze souhlas vlády," konstatoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

ANALÝZA: Síly rychlé reakce NATO se dožily deseti let. Máme co slavit?

Turecko totiž už několikrát čelilo ostřelování svého území ze Sýrie. Mezi spojenci v Alianci navíc rostou obavy z bohatého arzenálu balistických raket a hlavně chemických zbraní, které má syrský režim k dispozici. Ze Sýrie přicházejí zprávy, že Asadovy jednotky na povstalecké pozice několikrát odpalovaly rakety typu Scud.

Ačkoliv NATO opakovaně odmítlo, že by připravovalo nějakou vojenskou intervenci v Sýrii, představitelé některých členských zemí v čele s USA dali jasně najevo, že například použitím chemických zbraní by Asad "překročil pomyslnou červenou čáru" a musel by nést následky.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.