Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští Vietnamci chtějí status menšiny, pomoci jim může sčítání lidu

  20:01aktualizováno  20:01
Desetitisíce Vietnamců, kteří žijí v Česku, by se chtěly stát oficiální národnostní menšinou. Třetí nejpočetnější komunita cizinců by tím od státu získala podporu na rozvoj jazyka, kultury a tradic. Zatím mají jen mizivou naději, změnit by to ale mohlo sčítání lidu v příštím roce.

Vietnamci v Česku se třináctou národnostní menšinou prozatím nestanou (ilustrační foto z tržnice Sapa v Praze) | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Snaha Vietnamců ztroskotává na tom, že nesplňují podmínky ze zákona. Jejich komunita tady nežije dostatečně dlouho a české občanství - tedy povinnost každého příslušníka národnostní menšiny - mají podle posledního sčítání lidu v roce 2001 jen stovky Vietnamců.

"Po sčítání v roce 2011 se ale situace může výrazně změnit, a pak bychom to museli řešit," říká vedoucí sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Ondřej Klípa.

V zákoně však není stanovené, kolik příslušníků komunity musí mít české občanství, ani jak dlouho tady musí pobývat, aby jejich vazby k území mohly být považované za "tradiční a dlouhodobé".

Sekretariát Rady například datuje působení Vietnamců v Česku od 90. let, kdy se sem přistěhovala hlavní skupina. Sami Vietnamci ale poukazují minimálně na početné vlny svých studentů v 70. a 80. letech. "Je to otázka výkladu a jsme otevřeni diskuzi," podotýká Klípa.

Národnostní menšiny v ČR

Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci.

"Jeden proud říká, že taková komunita není tradiční. Druhý je přístup OSN, podle něhož stačí, když alespoň tři generace žijí na území. Česká republika se pohybuje někde mezi," říká vedoucí mise české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková.

Překážkou naopak není asijský původ. Všech 12 stávajících národnostních menšin sice pochází z Evropy, ale česká legislativa to nevyžaduje jako povinnost.

Status národnostní menšiny by Vietnamcům pomohl rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. V obcích s výrazným zastoupením Vietnamců by se jejich děti mohly ve vietnamštině učit i skládat maturitu (samozřejmě kromě zkoušky z češtiny).

Členové menšiny by mohli používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy. Stát by také finančně podporoval jejich spolky, kulturní instituce a média.

Legálně zde žije kolem 65 tisíc Vietnamců

Vietnamci usilují o oficiální uznání své komunity už řadu let. "Přispělo by to k lepší integraci do české společnosti," tvrdí 1. tajemník vietnamského velvyslanectví v ČR Duong Trong Minh. Jejich snahu podpořil i vietnamský premiér Nguyen Tan Dung při setkání s českým předsedou vlády Mirkem Topolánkem v březnu 2008.

Zástupci velvyslanectví naposledy jednali s bývalým ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny Michaelem Kocábem. "Ptali se, co by pro to mohli udělat. Je to věc, kterou považují za prestižní," říká Klípa.

Uznání za národnostní menšinu si přejí i zástupci vietnamských spolků. "Určitě by bylo přínosné a byli bychom rádi, kdyby se podařilo prosadit. Přineslo by nám to určitá práva, ale samozřejmě i povinnosti," myslí si předseda Svazu Vietnamců v Brně Truong Cong Su.

V České republice žije legálně kolem 65 tisíc Vietnamců. "I proto aspirují na to, stát se národnostní menšinou," říká Sládková. Vietnamci zatím mají v Radě vlády pro národnostní menšiny svého stálého hosta, kterým je šéf komunity v Chomutově Duong Viet Dung

Mohou je předběhnout Bělorusové

Malý počet Vietnamců s českým občanstvím je způsobený částečně tím, že se často nechtějí vzdát svého původního občanství. Bez toho se nemohou stát občany ČR, protože Česká republika až na výjimky dvojí občanství neuznává. "To je problém hlavně po lidi ze starší generace," říká vietnamistka Eva Pechová z Klubu Hanoi.

Když národnostní komunita podmínky splní, úřední cesta už je poměrně schůdná. Výčet menšin totiž není uvedený v zákoně, ale pouze ve statutu Rady. O jeho změně hlasují členové Rady, což jsou zástupci menšin a státních institucí, a poté jej schvaluje vláda.

Větší šanci stát se národnostní menšinou mají Bělorusové. Zástupci jejich komunity o to nedávno požádali Radu vlády. Stejně jako Vietnamce je sice limituje občanství - při sčítání lidu se kategorie Bělorusů s českým občanstvím statisticky vůbec nezpracovala - ale zvýhodňuje je delší a intenzivnější vztah k českému území.

I pro ně budou rozhodující výsledky sčítání lidu v příštím roce. "Pokud by se v případě Bělorusů ukázaly jako zlomové, neměl bych nic proti tomu, aby byli oficiálně považováni za národnostní menšinu," říká Klípa.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.