Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vědci uspěli v léčbě poraněné míchy u krys, chtějí začít i s lidmi

  18:31aktualizováno  18:31
Čeští vědci významně pokročili ve zkoumání, jak léčit poraněnou míchu. Laboratorním krysám vpravili do místa poranění hydrogel s kmenovými buňkami, který zlepšil hybnost a citlivost jejich zadních končetin. Zhruba do roka vědci chtějí zkusit ověřovat účinnost tohoto postupu u lidí.
Naději přináší nový objev i lidem, kteří jsou invalidní i déle než pár týdnů. Ilustrační foto

Naději přináší nový objev i lidem, kteří jsou invalidní i déle než pár týdnů. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

S poraněnou míchou často končí lidé na invalidním vozíku. Nová metoda jim dává naději, že tomu tak nemusí vždy být.

U krys se totiž potvrdilo, že když se do místa poranění vloží hydrogel s kmenovými buňkami, vytvoří se nová nervová vlákna, sdělila šéfka výzkumného týmu Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Krysám se do půl roku zlepšila hybnost i citlivost zadních nohou.

"Očekáváme zhruba do roka schválení hydrogelu s kmenovými buňkami pro klinické zkoušky, pak hned začneme s ověřováním u lidí," uvedla profesorka Syková.

Experiment finančně podporuje Francouzská asociace pacientů, do klinické studie by se tedy měli zapojit také francouzští a španělští pacienti.

Metoda může pomoci i pacientům, kteří ochrnuli před lety

Z metody budou mít podle profesorky užitek lidé, kteří mají poranění míchy staré i několik let. Dosavadní léčba pouze kmenovými buňkami jim nepomáhala. "Už čtyři roky dáváme pacientům jejich kmenové buňky, zabírá to ale jen u akutních případů, kdy můžeme ještě zabránit vývoji plného poškození," připomněla profesorka.

Problém ovšem je, že včasné zahájení léčby kmenovými buňkami je možné jen u malé části pacientů, většina není schopná ji podstoupit hned v prvních týdnech po poranění míchy, nebo mají další zranění, která léčbu znemožňují.

Pro ně je šancí nová metoda, kdy se kombinuje hydrogel a kmenové buňky. "Nám se ukázalo, že samotné kmenové buňky nejsou dostatečně účinné a samotné hydrogely také ne, je nutná kombinace minimálně těchto dvou věcí a v budoucnosti asi i dalších faktorů," shrnula Syková.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.