Čeští vědci mají nový lék

  • 20
Nový a podle všeho velmi účinný lék proti širokému spektru virových onemocnění vzniká v pražském Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Význam objevu je prý srovnatelný s novým antibiotikem proti zápalu plic. Preparát vznikl v týmu vědce Antonína Holého, který již dříve objevil prostředek, jenž pomáhá léčit nemoc AIDS (lék Viread) a její nebezpečné průvodní znaky (lék Vistide).

Nejúčinnější světový lék proti žloutence typu B, jehož výrobu už zahájili Američané, pak Holý představil minulý týden.

"Opět máme v rukou látku, která se zdá být účinná na široké spektrum virových onemocnění. Zatím je ve stadiu testů. A pokud dopadnou dobře, pak budeme lék patentovat," vysvětluje ředitel ústavu Zdeněk Havlas.

Nový lék s utajovaným názvem je podle Zdeňka Havlase ze stejné rodiny chemických látek, jež se tak osvědčily při léčbě AIDS či hepatitidy B. Za licenční a patentové poplatky objevených preparátů pobírá přitom pražský ústav každý rok stamiliony korun.

"Dříve jsme se doprošovali firem, které by byly ochotny hradit drahé zkoušky i výrobu léku. Ale světová reputace doktora Holého přitahuje investory. Před ústavem se tvoří tlačenice," říká ředitel Havlas.  

Zlaté české ručičky, to ve vědě stále platí 
Které odvětví české vědy svět nejvíce uznává? Organickou chemii a biochemii, jež přinesly lék Viread proti nemoci AIDS. V Německu je nejpoužívanější, v USA pak hned druhý v pořadí.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd jsou za vodou. Do kasy ústavu jim za jejich vynálezy z licenčních a patentových poplatků plynou z celého světa stamiliony.

Chemici za ně obratem kupují aparatury, které si u nás nemůže nikdo jiný dovolit. Například hmotový spektrometr či přístroj pro nukleární magnetickou rezonanci. Nejen tato zařízení katapultují pražský ústav mezi světovou špičku, usnadňují výzkum, a přinášejí tak další objevy, a tedy i další peníze.

Ředitel ústavu Zdeněk Havlas uznává, že peníze přinášejí do ústavu příjemnou tvořivou atmosféru, v níž vědci bádají a nevyčerpávají je potíže spojené s nouzí.

"Nemusíme koukat na každou korunu. A už také nejsme v roli 'nevěsty', která se poníženě vnucuje světovým firmám, aby na ní laskavě spočinuly svým zrakem a uvolily se vyrábět výsledky jejího výzkumu. Dnes si vybíráme mezi desítkami renomovaných 'ženichů', kteří se předhánějí v nabídkách," říká Havlas.

Ředitelovo sebevědomí není přehnané, v krátké době přichází jeho ústav již se čtvrtým unikátním lékem - tentokrát jde o látku, která se zdá účinná na široké spektrum virových onemocnění. Význam objevu vědce Antonína Holého je podle expertů srovnatelný s novým antibiotikem proti zápalu plic. Lék je nyní ve stadiu virologických testů. A pokud dopadnou dobře, bude preparát patentován a podroben testům klinickým.

Holý přitom již minulý měsíc představil zatím nejúčinnější lék proti žloutence typu B, kterou ve světě trpí 300 milionů lidí a každý rok jich milion umírá. Havlas nepopírá, že nebýt objevů týmu doktora Holého, ústav by dnes bojoval o přežití. "Holý je náš 'velký guru', jemuž se klaníme od rána do večera," svěřuje se vědec Karel Ubik.

"Až teď ale začínáme sklízet výsledky mnohaleté, někdy jen těžko představitelné dřiny," dodává Havlas. On sám například ze středy na čtvrtek nespal: do půlnoci psal atestační posudky a pak až do rána seděl u počítače, na němž korespondoval s profesorem Josefem Michlem z Colorada.

Nejen Havlas v ústavu v podstatě bydlí. Co má mladý vědec ze života mezi baňkami a křivulemi, se základním platem asi osm tisíc hrubého? Předseda vědecké rady ústavu Jan Konvalinka říká, že nejde vždy o peníze. Ústav svým lidem nabízí špičkový výzkum, studia v zahraničí.

"K těm dobrým pak peníze přijdou, byť nepracují kvůli nim - nejde už o poustevníky," říká Konvalinka. Chtě nechtě se vnucuje otázka na "zlaté české ručičky". Vědci se potutelně usmívají. "Neznám Čecha, jenž by se v USA neprosadil," říká Havlas. A Iva Pichová dodává: "Jsme vycvičeni k tvůrčí improvizaci - tím jsem konsternovala kolegy v Japonsku." 

Krev, rtuť, čočky a rakovina

Kromě Antonína Holého jsou i další čeští vědci, kteří přispěli světové medicíně.
n Lékař Jan Janský určil v roce 1907 všechny čtyři krevní skupiny, a učinil tak transfuze krve mnohem bezpečnějšími.

• Jaroslav Heyrovský sestrojil v roce 1922 polarograf - přístroj se rtuťovou elektrodou, který rozpozná složení i těch nejslabších roztoků, mimo jiné i při výrobě léků a v lékařské diagnostice.

• Otto Wichterle od šedesátých let vyvíjel měkké kontaktní čočky, které umožňují vidět bez brýlí.

• Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a Univerzity Palackého v Olomouci nyní pokračují ve vývoji léků, které dokážou zastavit dělení buňky savců - tedy i růst buněk rakovinných. Olomoucké preparáty, vzniklé díky výzkumu látek ovlivňujících růst rostlin, se jmenují Olomoucin, Bohemin či Roskovitin a jejich klinické zkoušky, při nichž budou nabídnuty pacientům, se teprve připravují.

• Vědci z Ústavu makromolekulární chemie a Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze zase vyvíjejí lék proti nádorům založený na uměle připravených velkých molekulách. Ty putují v krvi, najdou v těle nádorovou buňku, vniknou do ní a tam teprve uvolní chemikálie, které buňku zničí. I tento slibný postup se teprve testuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video