Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vědci hledají vakcínu na tularémii, výzkum zaplatí Pentagon

  11:33aktualizováno  11:33
Čeští armádní vědci mají první zakázku od amerického ministerstva obrany. Tým z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany začne vyvíjet vakcínu proti tularémii - vysoce nakažlivému onemocnění známému jako "zaječí mor". Na projekt dostane 750 tisíc dolarů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jde o první konkrétní projekt česko-americké dohody o vědecké spolupráci na armádních výzkumných projektech, podepsané před rokem.

Tularémie u člověka

Člověk se tularémií nakazí nejčastěji kontaktem s nemocným či uhynulým zvířetem nebo požitím kontaminovaných potravin a vody. Maso nemocné zvěře zůstává infekční i ve zmraženém stavu déle než 3 roky.

Onemocnění tularémií se u člověka vyskytuje v několika formách podle toho, jak baktérie do organismu pronikne.
Při poranění kůže, například po přisátí klíštěte, se baktérie množí v ráně, kde vzniká vřed a zánět. Postupně dochází k zánětu lymfatických uzlin a lymfatických cév.

Dalším způsobem je takzvaná oční forma, kdy dojde k nakažení přes oční spojivku. Projevuje se hnisavým zánětem víček, oka a zduřením mízních uzlin.

O formě plicní se hovoří při vdechnutí kontaminovaného prachu a projevuje se zánětem plic, kašlem, dušností a bolestí na hrudi.

Po požití kontaminované potravy či vody se zase rozvíjí ústní nebo střevní forma. Při ústní formě dochází k zánětu podčelistních mízních uzlin, podobnému velmi těžké angíně. Při střevní formě jsou časté bolesti břicha, průjem a zvětšení sleziny.

Společným znakem všech forem je horečka a celková slabost. Onemocnění není přenosné mezi lidmi navzájem.

"Američany zaujala práce profesora Jiřího Stulíka, a proto se rozhodli projekt podpořit," potvrdil šéf sekce vyzbrojování ministerstva obrany Pavel Bulant. Pentagon na vývoj očkovací látky proti bakterii Francisella tularensis uvolní 750 tisíc dolarů (zhruba 13 milionů korun).

Díky své vysoké nakažlivosti je baktérie zahrnována mezi možné biologické zbraně. Uvádí se, že u lidí stačí pouze 10 až 50 organismů k tomu, aby při vdechnutí nebo vpichu pod kůži propuklo onemocnění.

Na vývoji séra se budou podílet pracovníci Proteinového centra pro studium intracelulárního parasitismu bakterií Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Jde o výjimečné pracoviště vojenského výzkumu v experimentální mikrobiologii.

Tularémie neboli zaječí mor je závažné onemocnění, které postihuje především zajíce a další divoká zvířata. Je však přenosné i na domácí zvířata a na člověka. Zatímco nakažení zajíci ztrácejí plachost, potácejí se, jsou malátní, mají zježenou srst a dají se snadno chytit, u člověka způsobuje onemocnění vážné zdravotní problémy.

V Česku ročně tularémií onemocní asi sto lidí. Na přenosu nemoci se významně podílejí i klíšťata. Podle Státní veterinární správy jsou ohniska tularémie v České republice trvale hlášena v Jihomoravském kraji, občas se onemocnění objevuje v jižních Čechách, na Královéhradecku a Pardubicku.

Otevřené dveře pro české vědce

Dohodu o výzkumu pro armádu podepsali loni v červnu v Bruselu na okraj schůzky ministrů obrany NATO Martin Barták a jeho americký protějšek Robert Gates.

Smlouvu lze považovat za zcela průlomovou. Čeští vědci se mohou ucházet o dotace, granty a účastnit se především vojenských výzkumných projektů. Doposud mělo takovou možnost pouze několik zemí světa.

Několikaměsíční dojednávání smlouvy souvisí s nedávným plánem na zapojení České republiky do amerického protiraketového systému. Američané tady chtěli umístit radar. Nová vláda prezidenta Baracka Obamy ale plány protiraketové obrany zcela přepracovala a z americké základny v Brdech nakonec sešlo. K dohodě o vědecké spolupráci nakonec ale došlo.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.