Učitelé ve známkování zvýhodňují holky, zjistila nová studie českých sociologů (ilustrační snímek).

Učitelé ve známkování zvýhodňují holky, zjistila nová studie českých sociologů (ilustrační snímek). | foto: MF DNES

Čeští učitelé nadržují dívkám. Nová studie oponuje feministkám

  • 376
České školy znevýhodňují chlapce. I když mají stejné znalosti jako dívky, dostávají horší známky. Překvapivé zjištění přináší nová studie sociologů Petra Matějů a Natalie Simonové, kteří analyzovali výsledky deváťáků v testech PISA. Podle nich tak neplatí "feministické teorie", že jsou to dívky, koho školy poškozují.

Vědci dospěli k tomu, že holky mají dvakrát větší šanci získat jedničku z matematiky a téměř pětkrát větší šanci na jedničku z češtiny než chlapci. A to i navzdory tomu, že dívky mají v testech PISA v matematice obecně horší výsledky.

Děkan Fakulty sociálních studií Vysoké školy finanční a správní Matějů a vědecká pracovnice Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Simonová na to přišli v dosud nepublikované stati Koho znevýhodňuje škola: chlapce, nebo dívky?, kterou má iDNES.cz k dispozici.  

Jak výzkumníci postupovali

Autoři využili výsledky testů čtenářské a matematické gramotnosti 2 598 českých deváťáků (ročník 1987) v mezinárodním výzkumu PISA (dělá se v zemích OECD) z roku 2003. Pomocí statistických modelů a deskriptivních analýz je srovnali se známkami, které žáci dostávali v běžném vyučování, a dalšími informacemi o dětech. "Analýzy dat ze šetření PISA jsme tady v Česku rozšířili o řadu otázek a žáky jsme dále sledovali v jejich přechodech k vyšším stupňům vzdělání," vysvětlil spoluautor Petr Matějů. Výzkumníky zajímalo sociálně-ekonomické a kulturní zázemí žákovy rodiny, přístup k učení či plány na další studium.

Studie vyjde v březnu v českém odborném časopise Orbis Scholae. Anglická verze, jejímž spoluautorem je Michael Smith, bude publikovaná v periodiku British Journal of Sociology of Education.

Odpověď na otázku z názvu jejich studie je podle nich jednoznačná. "Analýza prokazuje, že pohlaví žáka má na výsledky vzdělávání statisticky významný vliv, avšak opačný než uvádí feministicky orientované studie. Školní známkování působí v českém vzdělávacím systému v neprospěch chlapců, kteří jsou při stejných dovednostech klasifikováni hůře než dívky. U všech typů analyzovaných výsledků jsme zjistili, že dívky jsou ve srovnání s chlapci ve značné výhodě," uvádí studie. 

Matějů iDNES.cz řekl, že toto zjištění po přečtení některých nových zahraničních studií předpokládali. "Překvapilo nás ale, jak velké rozdíly svědčící o zvýhodňování dívek u nás v tomto směru existují," uvedl. Podle něj je znevýhodňování holek na školách feministickým mýtem. V textu se spoluautorkou uvádí, že řada českých i zahraničních takto zaměřených studií nemá pro většinu klíčových tvrzení a závěrů důkazy.

Polemizují například se starší studií Genderové aspekty českého školství Lucie Jarkovské a Kateřiny Liškové, které se věnují genderovým studiím na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Ta zmiňuje například to, že sice dívky obecně dostávají lepší známky, ale učitelé často zpochybňují jejich schopnosti. Škola tak podle socioložek reprodukuje genderové nerovnosti.

Podle Jarkovské sice nová studie přináší zajímavé zjištění, ale má k ní výhrady. "Jejich a můj přístup prezentují úplně odlišný způsob pohledu na tuto problematiku. Mně je cizí brát to jako souboj, kdo je na tom hůř, jestli holky nebo kluci," řekla iDNES.cz. Podle ní je především nutné posuzovat reálný dopad známek, tedy zda nejlépe hodnocení žáci skutečně mají další studijní úspěchy, pocit spokojenosti a posléze i lepší výdělek. 

Za znevýhodňováním chlapců může být i převaha učitelek

Matějů se Simonovou také zjistili, že pohlaví žáka má společně s jeho sociálním původem velký vliv i na rozhodování o dalším studiu. A v Česku víc než v jiných zemích. Podle Matějů dcera vysokoškolsky vzdělaných rodičů má ve srovnání se stejně schopným synem vyučených rodičů mnohonásobně vyšší šanci dostat se na gymnázium a pak pokračovat ve studiu na vysoké škole.

"Tyto tendence působí v našem vzdělávacím systému již dlouho a pokud nedojde ke změně, můžeme očekávat další zhoršování představ o životním úspěchu u chlapců, což se nakonec vždy projeví ve výskytu problémového chování, včetně násilí a kriminality," říká Matějů, který v minulosti působil na ministerstvu školství jako náměstek pro vysoké školy.

Příčinami zvýhodňování dívek se autoři věnují jen letmo. Jako možné vysvětlení považují například to, že učitelé oceňují svědomitý přístup k učení a ukázněné chování, které podle tvůrců studie splňují spíše dívky. Roli prý může hrát i to, že na školách učí zejména ženy. To je ale prý ještě nutné blíže analyzovat.

"Pokud se prokáže, že vysoký podíl žen-učitelek skutečně stojí za pozitivnějším školním hodnocením dívek, než jaké by odpovídalo jejich naměřeným dovednostem, měla by taková skutečnost vést ke snahám o zvýšení zastoupení mužů v učitelském povolání. Stejně jako se tak děje v případě cílených snah ke zvýšení podílu žen ve vědě, technických oborech a na manažerských pozicích," navrhují sociologové. 

Snížit rozdíly mezi dívkami a chlapci by podle nich pomohly nové a efektivnější způsoby výuky matematiky a práce s psaným textem. "Tím bychom se přiblížili stavu, kdy by si obě pohlaví vybírala svou vzdělávací a profesní kariéru nikoliv podle genderových stereotypů, ale podle skutečných zájmů a schopností," píše se ve studii.

Ale jak jde dohromady zjištění o školním znevýhodňování chlapců s faktem, že muži mají obecně vyšší platy než ženy se srovnatelným vzděláním, schopnostmi a pozicí (více o nerovnostech v platech čtěte zde)? Matějů se Simonovou v tomto odkazují zejména na německou studií, podle které na disproporce ve mzdách může mít mimo jiné vliv právě pokřivené známkování na školách, které neodpovídá skutečným znalostem. Kluci podle sociologů musí během studia vyvinout větší úsilí, aby dosáhli stejných výsledků jako holky, což se pak později údajně projevuje i v zaměstnání.

Učitelé podle socioložky často hází všechny holky "do jednoho pytle"

Podle Jarkovské působí na učitele při rozhodování o známce celá řada stereotypů. Kantoři například údajně často předpokládají, že když kluci dospívají později, tak se budou ve škole postupně zlepšovat a budou holky dohánět či předhánět. Nebo mají tendenci zvýhodňovat žáky, které si už zaškatulkovali jako jedničkáře. 

"Holky sice mají lepší známky, ale hodnota jejich jedniček je často devalvována.  Podle učitelů jsou výsledkem nikoli intelektu a důvtipu, ale memorování. Často se podhodnocují i samy dívky. Vyučující by měl být schopen se dívat na konkrétní dítě a zapomenout na to, co si obecně myslí o holkách a klucích. Nejde o to preferovat dívky, nebo na ně brát speciální ohled," podotýká Jarkovská, autorka právě vydané knihy Gender před tabulí. 

Na nespravedlivé známkování ve prospěch dívek, v tomto případě na středních školách, upozornila v květnu 2012 ve své analýze i společnost Scio (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video