"Na černohorském pobřeží bylo krásně, jen nás trochu překvapilo velké množství vojáků a policistů na ulicích," říká manžel Jany Kovářové Petr. "Když jsme se měli po čtyřech dnech vrátit domů, rozhodli jsme se jet po dálnici přes Bělehrad. Na hranici s Chorvatskem srbští celníci zjistili, že nemáme vízum, a byli jsme zatčeni." Manželé Kovářovi i se čtrnáctiletým synem Ivanem byli převezeni na policejní stanici v okresním městě Šid, kde jim sdělili, že porušili jugoslávské zákony o pobytu cizinců a čeká je soud, byť pouze přestupkový. Policie jim pak sebrala pasy a doklady od auta a nařídila jim přenocovat ve městě.
"Nejhorší ze všeho byl pocit bezmoci. I český konzul nám mohl říci jen to, že sice udělá vše, co bude v jeho silách, ale že jeho možnosti jsou omezené. Prostě jsme porušili zákon," vzpomíná Kovářová.
Kovářovi měli štěstí. Den poté byli přestupkovým soudem propuštěni s pokutou asi sto marek a mohli odjet domů. "Znova bych to zažít nechtěla, byly chvíle, kdy jsme opravdu netušili, co všechno se s námi může stát, a to jsme ještě nevěděli o těch Holanďanech," dodává Kovářová.
Její slova potvrzuje i český konzul v Bělehradě Petr Šmejkal.
"Podle dostupných informací, které máme, jsou to už desítky případů českých turistů, kteří byli na území Jugoslávie zadrženi kvůli tomu, že neměli víza," říká diplomat. "Postihy byly různé, od pokárání přes pokuty dosahující značných výšek až po týdenní zadržení ve vyšetřovací vazbě," konstatuje konzul.
Stanovisko českého ministerstva zahraničí je jednoznačné.
"Víme o tom, že z Chorvatska se lze do jugoslávské svazové republiky Černá Hora dostat bez víz, ale radíme, aby čeští turisté víza měli i v tomto případě. Černá Hora není samostatným státem a platí v ní jugoslávské svazové zákony. Podle nich je překročení hranic českými občany bez víz jasným porušením těchto zákonů," uvádí mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil.
Jak ministerstvo, tak české velvyslanectví v Bělehradě připouští, že turistům na plážích v Černé Hoře žádné velké nebezpečí nehrozí, ale jak jedním dechem dodávají, v případě, že nedojde k žádným větším komplikacím.
"Například při ztrátě pasu by turista musel na naše velvyslanectví v Bělehradě. V Srbsku by mohl být zatčen, umístěn do vyšetřovací vazby a poté, co my bychom mu vydali náhradní cestovní doklad, vyhoštěn," uvádí příklad problému, který se může stát každému, konzul Šmejkal.
Dodává, že česká ambasáda může pro naše občany, kteří jsou chyceni bez víz, udělat jen velmi málo, protože jde o porušení zákona.
Většina cestovních kanceláří, které vozí do Černé Hory tisíce českých turistů, se ohání faxy a potvrzeními od černohorských orgánů a tvrdí, že to, že posílají turisty bez víz, je zcela v pořádku. "Je pochopitelně na cestovních kancelářích, zda budou riskovat, že případnými komplikacemi minimálně turistům zkazí dovolenou," uvedl Pospíšil.
Jedna z největších cestovek Fischer, která má v současnosti na pobřeží Černé Hory několik set turistů, však nyní už uvažuje o tom, že by své zákazníky vízy vybavila.
"Na základě doporučení českého velvyslanectví v Bělehradě jednáme s jugoslávskou ambasádou o promptním vyřizování víz pro turisty, kteří se v nadcházejících týdnech do Černé Hory chystají," uvedla mluvčí cestovní kanceláře Fischer Věra Kudynová.
Ještě daleko většímu riziku než ti, kteří se rozhodnou pobýt v Černé Hoře, se vystavují lidé, kteří si chtějí zkrátit cestu od Jadranu jízdou po dálnici na Bělehrad a dále na maďarské nebo chorvatské hranice. Ani tyto nápady obdobné tomu, který dostala rodina Kovářových, však nejsou zcela neobvyklé.
"Lidé mají jen neúplné informace a na základě zkušenosti z hranic Chorvatska s Černou Horou to prostě zkusí," konstatuje konzul Šmejkal, podle něhož se tito lidé vystavují velkým problémům. "Případ zatčení Holanďanů, kteří byli odsouzeni k několikatýdennímu vězení, svědčí o mnohém," uvedl k možným rizikům konzul.
- úterý 15. srpna 2000
