Vyplývá to ze školní studie projektu ESPAD 2007. Za dobu 12 let jeho trvání lze ve většině zemí konstatovat zlepšení situace. Výjimkou je Česká republika a Slovensko, uvádí zpráva ESPAD. Od roku 1995 se užívání jak konopí, tak tvrdých drog v Česku zdvojnásobilo, ale podle odborníků dál neroste.
"V roce 2007 se poprvé v ČR zastavil nárůst zkušenosti s užíváním konopných drog pozorovaný od roku 1995," řekl Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Podle něj od roku 1999 klesá užívání tvrdých drog jako heroin nebo pervitin, mezi roky 2003 a 2007 pokleslo téměř o polovinu i užívání extáze.
Projekt ESPAD 2007 zjišťoval užívání návykových látek mezi více než sto tisíci šestnáctiletými studenty ve více než třech desítkách evropských zemí. V roce 2007 se konala už čtvrtá vlna sběru dat. Údaje za samotnou ČR se objevily už dříve, nyní se publikovaly ve srovnání s ostatními státy.
ESPAD sleduje školní mládež od roku 1995, kdy se ho účastnilo 26 států, a umožňuje proto sledovat vývoj přístupu mladých k návykovým látkám. V ČR v roce 2007 odpovídalo 3 914 studentů.
Podle průzkumu zkusilo někdy v životě jakoukoli nelegální drogu (konopné látky, amfetaminy, kokain, crack, extázi, LSD a heroin) v průměru 23 procent chlapců a 17 procent dívek. Žebříček vede Česká republika, kde drogu zkusilo 46 procent studentů.
Cigarety zkusilo téměř 60 procent školáků
Nejčastěji užívanou drogou jsou konopné látky, třetina evropských školáků je považuje za snadno dostupné. Nejrozšířenější (45 procent) jsou podle studie opět v České republice. Požití konopí za posledních 30 dní uvedl každý šestý český student.
Z legálních drog, z jejichž prodeje stát vybírá daně, vyzkoušelo alespoň jednou v životě cigarety 58 procent školáků, 29 procent v průměru kouřilo v posledních 30 dnech. Vyšší procento kuřáků za poslední měsíc je v Rakousku, Bulharsku, České republice a Litvě (40-45 procent). Denně kouří nejvíce studentů v Česku, Estonsku, Lotyšsku a na Slovensku (kolem 13 procent).
Většina zemí hlásí pokles kouření školáků. Roste ale pití nadměrných dávek alkoholu, který nejméně jednou v životě pilo průměrně 90 procent šestnáctiletých, v každé zemi nejméně dvě třetiny. Téměř ve všech zemích pijí více alkoholu chlapci.
Ve většině zemí dávají přednost pivu, dívky destilátům. V průměru polovina studentů měla někdy v životě v důsledku alkoholu potácivou chůzi, problémy s výslovností nebo zvracela. Česko patří mezi země, kde lze sledovat zvyšující se trend nadměrného pití.
Neodborné preventivní programy
Požití alkoholu v kombinaci s léky přiznalo v průměru šest procent dotazovaných školáků. Nejhůře na tom je Česko, kde léky za účelem zvýšení účinku alkoholu někdy užilo 18 procent dětí. Těkavé látky inhaluje v průměru devět procent evropských školáků. Léky proti úzkosti nebo sedativa bez lékařského předpisu alespoň jednou v životě užilo devět procent šestnáctiletých Čechů.
"Česká republika a česká společnost je tolerantní k užívání návykových látek. Týká se to nejen konopí, ale i alkoholu a cigaret," vysvětil Mravčík, proč je ČR skoro ve všech ukazatelích nadprůměrem evropské studie.
Podle Ladislava Csémyho z Psychiatrického centra Praha mohou být důvody různé. ČR se například soustředila na budování center pomoci, ale třeba preventivní programy na školách většinou nejsou prováděny odborně.
O rizicích užívání drog by se měl při preventivní prohlídce zmínit také lékař, který má jinou autoritu než učitelé nebo rodiče. Podle studie je ČR mezi prvními, kde se rodiče o děti málo starají, uvedl Csémy.
