Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští Romové, kteří přežili holokaust, mají od Němců dostat odškodnění

  15:51aktualizováno  15:51
Hrstka českých Romů, kteří ve čtyřicátých letech přežili pronásledování nacisty a věznění v koncentračních táborech, pravděpodobně dostane od Německa jednorázové odškodnění ve výši 2 500 eur, v přepočtu asi 68 tisíc korun. Odškodnění by se mělo dostat jen k deseti až dvaceti posledním žijícím romským obětem.

Romské děti v období holocaustu. | foto: Romedia Foundation

Informaci přinesl server Hlídací pes a potvrdilo ji ministerstvo zahraničí.

Peníze na odškodnění by mělo německé ministerstvo zahraničí vyčlenit z Fondu pro nežidovské oběti. Požádaly o něj romské organizace prostřednictvím ministerstva zahraničí před víc než rokem.

„Odškodnění bude vyplácet německá strana. Práce českého ministerstva zahraniční tímto úspěšně skončila,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že pozitivnímu vyjádření německé strany předcházely dlouhé měsíce vyjednávání.

„Dostali jsme od německého ministerstva zahraničí vyrozumění, že s tím nebudou mít problém. Definitivní rozhodnutí zatím nemáme, ale je to velmi pravděpodobné,“ řekl pro iDNES.cz Čeněk Růžička, prezident Výboru pro odškodnění romského holokaustu. „Zatím nevíme, za jakých podmínek německá strana toto jednorázové odškodnění bude vyplácet,“ dodává. Jasné ani není, jak rychle bude odškodnění vyplaceno.

Holokaust přežilo ani ne 600 českých Romů

Z celkového počtu asi 5 500 Romů z území protektorátu i z pohraničního území přičleněného k Říši, kteří byli nacisty násilně deportováni do koncentračních táborů, se po osvobození vrátilo pouze 583. Těch, kteří mohou požádat o odškodnění, je však dnes - po více než sedmdesáti letech od války, již velmi málo. Podle ministerstva se tak dostane jen k asi 15 přeživším.

Odškodnění českých Romů

První zákon o odškodnění nacistických obětí byl přijat v Německu v roce 1953. Z řad Romů však byli akceptovány pouze žádosti těch, kteří byli deportováni po 1. 3. 1943.

V roce 1965 byly v Německu přijaty další „odškodňovací“ zákony. Nevztahovaly se ale na české Romy. Někteří měli možnost využít odškodnění dle zákona č.255/46 Sb., na jehož základě byla vydávána osvědčení pro osoby postižené nacistickou perzekucí. V 70. letech byli odškodněni ti z Romů, kteří byli podrobeni pseudolékařským pokusům.

Až v roce 1982 německý prezident ve svém projevu vyslovil omluvu za rasistické pronásledování Romů nacisty. Velká část českých a moravských Romů se poté dočkala odškodnění až v 90. letech 20. století.

Zdroj: Romove.radio.cz

„Zatím je 10 žádostí. Pokud projdou, počítám, že přibude ještě sedm nebo osm dalších. Osobně nepřipustím, aby odškodnění dostal někdo, kdo na něho nemá nárok. To by bylo nečestné vůči skutečným obětem,“ zdůrazňuje Růžička.

Jednání o odškodnění byla podle něho velmi zdlouhavá. „Zatímco Židé - samozřejmě zcela oprávněně, dostávali odškodnění, tak Romové byli v tomto bráni jako druhořadí, to mě zlobilo,“ vysvětluje.

Některé romské oběti nacistických zločinů byly odškodněny v minulosti v rámci celkového vypořádání lidí, kteří prošli útrapami holocaustu. Statistiky, kolik z nich bylo Romů, si ale úřady nevedou.

Smutné osudy českých a moravských Romů v úterý připomněl Mezinárodní den romského holokaustu. Ministr kultury Daniel Herman při jeho příležitosti prohlásil, že do konce volebního období vyřeší vláda nedůstojné umístění vepřína v areálu bývalého internačního tábora pro Romy v Letech u Písku.

„Musíme se umět vyrovnat s vlastní minulostí tak, jako to dokázalo například Německo,“ řekl Herman a poukázal na skutečnost, že tábor v Letech, kde zemřely stovky lidí, řídili čeští dozorci a četníci. „Velitelem byl Josef Janovský, který proslul krutostí,“ dodal Herman (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.