ČTĚTE TAKÉ:
Česko daruje čínskému premiérovi výhodnou smlouvu
Veleskok do široké čínské náruče, který předvádí i česká vláda (tento rok do Pekingu jelo deset ministrů i premiér), svědčí o nepochopení toho, co se v Číně odehrává a odehrávat bude.
Světový orchestr hraje pouze podle čínských not. Pokud si někdo ve Strakově akademii, na Pražském hradě či ve Sněmovně myslí, že je tomu jinak, mýlí se. Jistěže není možné Čínu ignorovat a jakkoli izolovat, ale tradiční představy této země o získání převahy nad světem se začínají naplňovat. Taktika čínských vůdců je přitom mistrná.
Žádné zbraně, ale nabídka spolupráce, zajištění místečka na obrovském miliardovém a rychle se rozvíjejícím trhu. A když se někomu nelíbí, že čínská vláda například porušuje lidská práva? V zákulisí budete důrazně upozorněni, že to vám zavírá (i když ve skutečnosti většinou ne) dveře.
Číňané přitom vůbec nejsou schopni registrovat (využívat ano) ty, kteří jim postupně ustupují, až zjistí, že ustoupit už není kam. Tam čínské "polibky" končí a nastupuje tvrdá realita. Realita nesmlouvavého vyjednávání z pozice toho nadřazeného a silnějšího. Proto má být tento týden podepsána s Čínou nevýhodná smlouva o investicích.
Číňané, vycházející ze své tisícileté historie, znají dobře myšlenky Konfucia. Jedna z nich zní: "Jen silný donutí osud. Slabého donutí osud sám." Čína skutečně "donutila osud" a své postavení ve světě enormně posílila. Ostatní země včetně Česka se v honbě za skvělými obchody ocitly dobrovolně v roli toho slabšího. A z čínského chomoutu se už nedostanou.
