Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští letci jsou výborní, míní Švédové

  9:20aktualizováno  9:20
Typický den dvou českých pilotů, kteří se na švédské letecké základně Satenäs učí létat na budoucích českých stíhačkách Gripen, vypadá poslední týdny zhruba stejně. Vstávají brzy ráno, dopoledne i odpoledne většinou stráví ve vzduchu, večer se učí teorii.

Od počátku října mohou na cvičné mise létat bez instruktora. Stali se tak prvními letci nejen v Česku, ale v celé NATO, kdo k tomu má oprávnění.

Víceúčelový švédský stíhací letoun Jas 39 Gripen nahradí příští rok na jaře v České republice zastaralé stíhačky MiG 21, kterým zároveň skončí životnost. Piloti Petr Mikulenka a Michael Borůvka byli do Švédska vysláni na konci srpna jako budoucí instruktoři létání na tomto stroji. Teď se k nim připojilo dalších šest jejich kolegů. více zde

Ve Švédsku zůstanou několik měsíců. Na jiné základně se navíc zaučuje 40 členů pozemního personálu. Ti absolvují tříměsíční odborný kurz v technické obsluze a provozním zabezpečení letadel.

"Museli jsme zvládnout nejprve teorii, pak jsme létali na cvičném letadle. Potom následovaly trenažéry a dvoumístný Gripen," řekl Mikulenka. Čeští piloti musí absolvovat osmdesát cvičných misí, což je zhruba 65 až 70 letových hodin. "Švédové nám řekli, že tak raketový výcvik s nikým ještě neměli, výcvik byl nečekaně intenzivní," poznamenal druhý budoucí instruktor Borůvka.

Oba piloti patří k nejzkušenějším v české armádě, dříve létali na ruských strojích MiG 21. Podle nich se však dosluhující stíhačka nedá s Gripenem srovnávat. "Tohle je letoun čtvrté generace, je to obrovský rozdíl," tvrdí Mikulenka. Dodává, že švédský letoun není těžké řídit, stačí prý  pochopit zabudované systémy, stroj podle něj létá téměř sám a pilot se tak může soustředit na svou misi.

V tom se s ním shoduje švédský letecký instruktor Henrik Holm. "Když letoun srovnám s jinými stroji, na kterých jsem létal, tak musím říct, že se s ním manévruje mnohem lépe. Ten letoun vám v každém ohledu pomáhá," řekl. Čeští piloti jsou podle něj dobří, učí se rychle a na gripenech již létají stejně dobře jako jejich švédští kolegové.

Stíhačky si Česká republika pronajala na deset let za 19,6 miliardy korun. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka naznačil, že v případě, že letouny uspějí, by je země mohla po vypršení smlouvy odkoupit. Stíhačky mají operovat z letecké základny v Čáslavi, která je už na tyto stroje z velké části připravena.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.