Ředitel Úřadu pro správu vojenského materiálu Gunnar Holmgren ocenil kvality českých vojenských pilotů a nabídl, aby se české vzdušné síly zapojily do výcviku pilotů dalších armád, které gripeny provozují.
"Jde o zajímavou nabídku, o které budeme dále jednat na expertní úrovni," uvedla ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Zatím není konkrétně jasné, které země by se do výcviku zapojily. Kromě Česka a Švédska mají gripeny ve výzbroji také Thajsko, Jihoafrická republika nebo Maďarsko. To si podobně jako Česká republika pronajalo 14 stíhaček na deset let. - více zde
Parkanová na oficiální návštěvě Švédského království jednala o spolupráci obou zemí v oblasti nadzvukového letectva a o připravovaném nasazení letounů Jas-39 Gripen českých vzdušných sil na ochranu Pobaltí v roce 2009.
Leteckou ochranu Litvy, Lotyšska a Estonska, které vlastní stíhací letectvo nemají, by v rámci mise NATO zajišťovaly tři stroje Jas-39 Gripen od května do července 2009. Nasazení českých gripenů schválila vláda už loni v říjnu. V Pobaltí by měl působit stočlenný kontingent letců a technické personálu. - více zde
Švédové by českým letcům během mise měli zajišťovat servis nebo náhradní díly. Výsledky takové spolupráce by se podle prvního náměstka ministryně obrany Martina Bartáka měly odrazit v nové armádní koncepci ochrany vzdušného prostoru, kterou letos bude ministerstvo obrany připravovat a která bude řešit případné další využívání nadzvukových letounů Gripen i po roce 2015, kdy skončí jejich pronájem.
"Jednou z navrhovaných možností bude další provozování letounů Gripen," potvrdil Barták.
Nové letouny pro zabezpečení vzdušného prostoru si Česká republika od Švédska pronajala v roce 2005 na deset let přibližně za 19,6 miliard korun. Celkem mají vzdušné síly k dispozici 12 nejmodernějších stíhaček Jas-39 Gripen C a dva dvoumístné cvičné letouny s označením D.
Nedávno armáda pro gripeny získala nové střely středního dosahu AMRAAM, které podle expertů letouny povýšily na plnohodnotné bojové stroje. - více zde