Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nedobrovolnou sterilizací si kromě Romek nejspíš prošly i postižené ženy

  17:03aktualizováno  17:03
Liga lidských práv má indície, že v Česku byly nedobrovolně sterilizovány kromě Romek nejspíš i ženy s mentálním postižením. Vychází ze svědectví jedné z žen a těch, kteří pracovali či pracují v systému sociálních služeb. Přímé důkazy zatím chybějí.
Nedobrovolné sterilizace mohly být součástí pobytu v ústavech sociální péče. Ilustrační foto

Nedobrovolné sterilizace mohly být součástí pobytu v ústavech sociální péče. Ilustrační foto | foto: Michal ŠulaMF DNES

"V jednom případě se s takovou zkušeností svěřila naše klientka, které jsme pomáhali úplně s něčím jiným. Třeba, jak najít práci a dalšími záležitostmi," řekla iDNES.cz projektová ředitelka Ligy lidských práv (LLP) Kateřina Červená.

Podle ní LLP ženě s problémem nedobrovolné sterilizace ale nemohla pomoci, protože ona sama už se k události nechtěla vracet. "Proto nemohu být při popisu tohoto svědectví konkrétnější," doplnila Červená.

Její kolega, právník Maroš Matiaško doplnil, že sám ví o dalších nepřímých svědectvích. "Dozvěděli jsme se je zprostředkovaně od sociálních pracovníků a podobně," řekl Matiaško. "Podle našich poznatků se situace týkala zejména mentálně postižených žen z ústavů sociální péče," dodal.

Nedobrovolná sterilizace je podle LLP věcí minulosti. Zejména doby před listopadem 1989, ale docházelo k nim i v 90. letech. Například u Romek LLP eviduje i případ z roku 2006. Nyní by se takové věci podle Matiaška již neměly stávat, protože se změnily podmínky pro udělení souhlasu k zákroku. 

Podle Červené k nedobrovolné sterilizaci mohlo docházet, protože pro vedení ústavů mohl zákrok představovat nejjednodušší způsob, jak zamezit početí. Specifikem těchto případů pak bylo nejspíš to, že ústav měl k zákroku souhlas. Nedávala ho ale pacientka, nýbrž její opatrovník. "Podle práva tam tedy teoreticky souhlas byl, se samotnou ženou se ale o něm nikdo moc nebavil," dodala projektová ředitelka.

Pracovníci Ligy odhadují, že žen s mentálním handicapem, které podstoupily sterilizaci, aniž se k ní vyjádřily, jsou nejméně desítky. Svědectví či jejich ověření se ale dá získat jen obtížně. "Je složité se k takovým případům dostat, začít o nich s postiženými ženami mluvit a zmapovat je," podotkla Červená. Zároveň dodala, že je přesvědčená, že tato praxe u nás v minulosti byla. I proto, že se stejným problémem setkali i v jiných evropských zemích. Například ve Švédsku.

LLP mapuje také případy romských žen, které lékaři nedobrovolně sterilizovali. Liga proto v srpnu vydala výzvu, aby se jí tyto ženy přihlásily. Liga jim pomůže se sháněním zdravotní dokumentace. Ráda by pak přiměla stát, aby se problematikou zabýval a ženy odškodnil. Většina případů je totiž promlčená a před soudem je nelze řešit.

Rada vlády pro lidská práva loni připravila návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, který počítá s vyplacením částky 300 až 400 tisíc korun jedné ženě. Kabinety premiéra Petra Nečase, ani Jiřího Rusnoka jej ale neprojednaly.







Hlavní zprávy

Future Recruitment s.r.o.
Specialista firemních produktů

Future Recruitment s.r.o.
Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.