Hospodářská krize krapet zbrzdila odchody českých lékařů do USA, Británie a německy mluvících zemí. Zato se se ve velkém nabírá do nemocnic na Arabském poloostrově. Před několika dny proběhl v Praze nábor lékařů do katarské nemocnice Al-Ahli a saúdskoarabské nemocnice Dr. Sulaiman Al Habib. Žádaní jsou především neonatologové, ale také gynekologové, pediatři, ortopedi či pohotovostní lékaři.
"V zemích Blízkého východu máme větší poptávku na obory zaměřené na novorozence a děti především v kritické péči. Tato zvýšená poptávka je dána faktem, že natalita například v Saúdské Arábii byla ještě donedávna 10 dětí a nyní je 6 dětí na ženu, což je stále velký přírůstek," míní Martin Vrba z náborové společnosti G5 Plus, která lékařům kontakt se zahraničními zaměstnavateli zprostředkovává.
Kde jsou nepřísnější?Nejpřísnější podmínky pro přijetí jsou v USA, kde je příliv zahraničních pracovních sil do zdravotnictví silně regulován odborovou a imigrační politikou. "Sestra musí složit zkoušku z angličtiny IELTS v průměru na 6,5 bodů (výborná angličtina ve všech oblastech), aby mohla být vůbec připuštěna k odborné zkoušce NCLEX ve Frankfurtu a na základě této zkoušky teprve mohla žádat o vydání Zelené karty," uvedl Martin Vrba z náborové společnosti G5 Plus. |
Zahraniční zaměstnavatelé hledají většinou lékaře s pracovní zkušeností a po atestaci. Pro střední zdravotnický personál stačí dva roky po ukončení studia.
"Pro to, aby mohl být lékař do zahraničí vůbec nabízen, musí mít většinou minimálně dva roky praxe po atestaci. Náboráři z nemocnic při výběru velice dbají především na osobnost lékařů, jaký dělají první dojem, jak se prezentují, jak komunikují a podobně. Snaží se tak předvídat jejich způsob chování k pracovnímu týmu a k pacientům ve své nemocnici," dodává Vrba.
Hospodářská krize podle něj zastavila odchod českých lékařů do Spojených států nebo Irska, protože nemocnice nemají dost peněz k udržení doktorů v zahraničí. Bohaté arabské země tak mají mnohem větší šanci, i přes větší kulturní odlišnosti s Českou republikou a zákaz požívání Čechy oblíbeného alkoholu. V Saúdské Arábii se nesmí pít vůbec, v Kataru je alkohol k sehnání pouze v drahých mezinárodních hotelích.
"Hledáme lékaře různých národností. Lékaři, kteří se zúčastnili náboru v České republice, mají podle nás dobrý charakter, což je v naší rodinné Al-Ahli nemocnici velice důležité. Proto si ceníme u lékařů i takových předností," vzkázal ředitel pro záležitosti zdravotnické administrativy z katarské nemocnice Al-Ahli Mobin Abdulla.
"Východ nabízí celosvětově nesrovnatelný potenciál, protože mzdy lékařů nedaní a ti zde dostávají mnohem vyšší plat, k němuž navíc získávají plně hrazené ubytování a dopravu pro celou rodinu a další zaměstnanecké výhody. Nevyžaduje také výbornou znalost anglického jazyka a tudíž je přístupnější. Nežádá ani komplikovanou registraci, narozdíl od USA, kde musí lékaři absolvovat i náročné testy před odjezdem, a tudíž je celý proces před odjezdem snazší a především mnohem kratší," vysvětlil Vrba rozdíly.
Co musí zdravotníci splnit?Podmínky nemocnic na Blízkém východě: Střední zdravotnický personál: Lékaři a vědecké profese: Podmínky nemocnic v západních zemích: Střední zdravotnický personál: Lékaři a vědecké profese: |
Čeští doktoři a zdravotníci ale musejí počítat s tím, že se jim bude hůře sžívat s tamní kulturou a že budou více "izolovaní". Kulturně nejodlišnější je podle Vrby Saúdská Arábie, bližší západnímu stylu jsou pak Katar, Bahrajn či Spojené Arabské emiráty.
Na východě si střední zdravotnický personál může vydělat až 1,2 milionu korun ročně, hrazeno je také ubytování nebo doprava. Lékaři a lidé s vědeckou profesí, například nelékaři embryologové, si mohou ročně vydělat až 2,8 milionu korun. Kromě hrazeného ubytování dostávají také takzvané rodinné smlouvy a na východ mohou vycestovat s manželkou či manželem. Děti do 18 let mají navíc nárok na příspěvky na vzdělání.
Naproti tomu v Anglii jsou mzdy lékařů nižší. Lékaři pro nejvyšší pozice konzultantů si mohou přijít na 1,95 milionu korun před 22procentním zdaněním. Zaměstnavatel lékařům i střednímu zdravotnickému personálu může částečně přispívat na ubytování, dopravu si ale platí sami.
Podle viceprezidenta České lékařské komory Zdeňka Mrozka jsou přes nižší platy stále oblíbenější anglicky a německy mluvící země v okolí České republiky.
"Angličtinu se učí v poslední době více lidí a jsou tam lepší platové podmínky pro lékaře, na druhou stranu v německy mluvících státech je výhoda, že jsou blízko hranic s naším územím, takže pro lékaře je možné pouze přejíždět, pendlovat. Pokud lékař žije na území Česka a pracuje v Německu, už si polepší hodně," míní Zdeněk Mrozek.
Česká lékařská komora nezná konkrétní země, které jsou mezi lékaři nejoblíbenější, orientovat se může pouze podle potvrzení o registraci v ČLK.
"Lékaři v potvrzení neuvádějí, do které země odcházejí pracovat, pouze si zažádají, v jakém chtějí potvrzení jazyce. Vydáváme ho v evropských jazycích a jen podle toho se můžeme orientovat, o jaké země je zájem. Navíc v některých případech se při odchodech z České lékařské komory neodhlašují," upřesnil Mrozek.
I on ale potvrzuje, že o české doktory je zájem. "Státy blízkého východu vesměs nemají vhledem k populaci tolik lékařů, v superbohatých státech jsou zase velice žádaní evropští lékaři. Podle mého názoru jsou Češi dobře vzdělaní, naše vzdělání je na vysoké úrovni, a jsme také skromní, nemáme natolik velké požadavky," říká Mrozek.
Přesný počet českých doktorů pracujících v zahraničních nemocnicích ale nezná. "Podepisujeme jim pro práci do zahraničí potvrzení pro jiné komory v Evropě, které dokládá, že daný lékař nebyl u nás disciplinárně trestán. V tomto roce jich u zkušenějších lékařů je přes 450, u absolventů téměř 200," dodal Mrozek s tím, že letos odešlo více doktorů než loni.
Mrozek však upozornil, že počet podepsaných potvrzení přesně nevypovídá o počtu českých doktorů v zahraničí, protože potvrzení má jen omezenou platnost a ne každý lékař si je nechá vystavit.
