Z budoucích ekonomických projektů by měly profitovat také české firmy. Skupina českých podnikatelů a architektů předložila nabídku, že pomůže vypracovat nové územní plány dvou velkých iráckých měst - Bagdádu a Basry.
Pokud se podaří tento projekt realizovat, mohly by se otevřít brány iráckého trhu pro řadu českých firem. "Díky pracím na územním plánu se naváží nové kontakty, české společnosti získají důležité informace," říká českoirácký podnikatel Nisan Al Jazairi (syn iráckého ministra kultury).
Jazairi, který je jedním ze spoluautorů projektu, vidí nejrůznější šance pro české podniky - například při opravě dopravní, vodovodní, kanalizační nebo telekomunikační infrastruktury, nebo možnost podílet se dodavatelsky na městských zakázkách či investiční výstavbě nových objektů.
Hlavní koordinátor projektu, podnikatel v oblasti nemovitostí Pavel Satorie, v dopise bagdádskému starostovi z minulého týdne připomněl, že pomoc při financování a vypracování nového územního plánu Bagdádu přislíbil ministr zahraničí Cyril Svoboda už na konferenci v Madridu v roce 2003. Zpočátku by mělo jít o šest až sedm milionů korun na nastartování procesu tvorby plánu.
Pro realizaci projektu čeští podnikatelé a architekti vytvořili tým BOCP (Baghdad Open City of Peace - Bagdád, otevřené město míru). Ten v první fázi nabízí vypracování studie proveditelnosti.
Na jejím základě pak tým hodlá začít se shromažďováním finančních prostředků - z České republiky, Evropské unie, soukromých zdrojů, nebo třeba Světové banky. Tyto prostředky by měly sloužit pro postupné financování tvorby nového územního plánu.
Jedním ze spolupracovníků BOCP je architekt Michal Hron, jedním z odborných konzultantů bývalý pražský primátor Jan Kasl. Čeští architekti hodlají navázat na kontakty s Iráčany ze sedmdesátých let minulého století, kdy byla založena takzvaná bagdádská škola.
Proč právě Češi?
Základním předpokladem celého projektu je, že zvláště Bagdád si bude chtít uchovat svou tvář historického a kulturního města. Historickým částem sedmimilionové metropole by se měla vyhnout výstavba nových moderních výškových objektů.
Územní plán má kupříkladu jasně vymezit historické rezidenční a moderní finanční čtvrti, s nimiž se pochopitelně také počítá. "Výjimečná hodnota vašeho města nespočívá pouze v moderních budovách, vysoce kvalitní infrastruktuře a elegantních bulvárech, ale také v zachování a ochraně vašeho bohatého kulturního dědictví," napsal ve svém dopise do Bagdádu Pavel Satorie.
"Česko má velké zkušenosti s ochranou památek," uvádí Nisan Al Jazairi. Zdejší památková péče je velmi konzervativní. Během posledních deseti až patnácti let navíc Češi nashromáždili řadu cenných poznatků o tvorbě územních plánů.
Jazairi navíc poukazuje na paralelu mezi současnou iráckou situací a transformací, kterou dnešní Česká republika procházela po roce 1989.
Hlavní českou předností jsou ovšem podle Jazairiho špičkoví čeští odborníci. Kromě nich mají s týmem BOCP spolupracovat také experti ze západní Evropy.
Riziko demolice
V situaci, kdy se Irák potýká s děsivou bezpečnostní situací, se na první pohled zdá, že na plány územního rozvoje Bagdádu či Basry je brzy. Ve skutečnosti už ale mnoho času nezbývá, pokud irácká města nemají propásnout svou příležitost.
"V Bagdádu je velké riziko, že se řada objektů zdemoluje," upozorňuje Jazairi. Tamní spekulanti očekávají růst ceny pozemků a proto v noci bourají památkově cenné domy, jež na nich leží.
Český tým se proto snaží o rychlou dohodu s iráckými představiteli. Jazairi zdůrazňuje, že je v první řadě nutné co nejrychleji získat potřebné podklady pro tvorbu nových územních plánů včetně map, ale i leteckých a satelitních snímků.
Nový územní plán je potřebný také pro příchod zahraničních investorů, kteří by měli přispět k rekonstrukci Iráku. "Je nutné vědět, jak bude v Bagdádu řešena doprava, jaké budou majetkové vztahy v nemovitostech nebo jakou legislativou se budou muset řídit potenciální investoři," dodává českoirácký podnikatel.
