Češi v Africe zkoumají pohřebiště v Abúsíru, přidal se též výzkum v Západní poušti, v oáze Hájez a nově i v Súdánu. Rok 2009 navázal na předešlé úspěchy, které se egyptologům podařilo docílit.
Abúsír: přístav a obří silnice
V Abúsíru se tým zaštítěný Českým egyptologickým ústavem zaměřil na komplex panovníka Niuserrea z páté dynastie, který vládl přibližně v letech 2455 - 2420 před naším letopočtem. Jako poslední faraon se totiž nechal pohřbít právě v Abúsíru.
První objev české vědce čekal zhruba pod dvoumetrovou vrstvou písku poblíž údolního chrámu. "V sondě byla objevena vápencová zeď se skloněným lícem. Ta tvořila součást doposud neprozkoumaného přístavu, který se rozkládal v blízkosti údolního chrámu," líčí člen expedice, egyptolog Jaromír Krejčí.
Mimo to se zde Češi zajímali o vzestupnou cestu od údolního chrámu k panovníkově pyramidě. "Během výzkumu se podařilo odkrýt jak jádro náspu, postavené z lokálního vápence, tak i jeho obložení z bílého vápence. Výsledky výzkumu ukazují, že rozměry cesty byly vskutku gigantické," řekl Krejčí.
Slovem gigantické nepřeháněl: dosud doložená šířka cesty je 21 metrů a rekonstruovaná výška 14 metrů. To podle egyptologů jen podtrhuje, jak důležitá pro Egypt byla stavba pyramid a dopravního spojení k nim.
Zajímavé objevy také čekaly v Menechibnekonově hrobce, odkryté na jihozápadě české koncese v Abúsíru.
Na vnitřní výzdobě zobrazující putování boha slunce našli Češi dva pásy stojících ženských postav - dvanáct denních na východní a dvanáct nočních na západní straně. Ty symbolizují hodiny, jimž Egypťané přiřazovali jména. "Poprvé z jediné hrobky známe původní staroegyptská jména všech denních a nočních hodin," vysvětlují archeologové.
Na bočních stěnách pohřební komory i obou sarkofágů pak stojí náboženské texty včetně úryvků z Knihy mrtvých. Doprovázejí je scény zachycující hrozivé strážce podsvětních bran nebo stádo nebeských krav, které měly navěky poskytovat obživu majiteli hrobky.
Súdán: napatský chrám a nádeníci
NAPATANapata byla původně městským státem v oblasti Núbie, asi 400 kilometrů na sever od dnešního Chartúmu. Vládci z Napaty v osmém století př. n. l. na čas ovládli i Egypt. |
V listopadu se pak zaměřili na lokalitu Usli, kde objevili základy napatského chrámu (7. až 6. století před naším letopočtem), torzo sochy panovníka a artefakty vztahující se k chrámu.
Usli, místo asi 30 kilometrů na jih od Merowe, střediska súdánské Severní provincie, totiž archeologové nikdy podrobně nezkoumali. Podle záznamů tu měl stát komplex o straně dlouhé 50 loktů. Ze čtvercového půdorysu vědci usuzují, že šlo o palác a nikoliv o chrám. Na stéle núbijského krále Nastasena stojí, že místo bylo zasvěcené kočičí bohyni Bastet.
TĚŽKÝ JE ŽIVOT ARCHEOLOGANa rozdíl od Abúsíru, kde již desítky let panuje poměrně zavedený systém práce, v Súdánu (kde archeology tolik neznají) byli Češi ve zcela jiné situaci. "Poté, co jsme na vesnici rozhlásili, že potřebujeme muže na práci, se první den ráno neobjevil nikdo a tři zvědavci dorazili až kolem oběda. Většina práce byla tedy na nás a našem inspektorovi. S chutí jsme si proto při 40 °C na slunci zavzpomínali na výzkumy v Čechách, kde si archeolog také většinu práce dělá sám," vzpomíná egyptolog Bárta (na snímku). Za několik dní se sice dostali na necelé dvě desítky mužů, i ty ale museli zaučovat. Z těch šikovnějších nádeníků udělali "motyky", protože na nich zpravidla záleží, co se najde a v jakém stavu. "Za nimi byly 'lopaty', na něž bylo třeba dávat pozor, protože Súdánci měli tendenci nakládat kýbly poloprázdné," dodává Bárta. |