Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští archeologové objevili přes tisíc let starou značku vyrytou do dubu

  16:04aktualizováno  16:04
Před více než tisícem let stával u Prahy dub, do kterého kdosi vyryl hvězdici. Archeologové objev považují za nejstarší dochovanou takto vzniklou značku. Podle odborníků však nelze jednoznačně říci, co deseticentimetrová hvězdice, jež byla nalezena na kmeni stromu z Čelákovic, znamená.

Datování odhalilo nečekané stáří stromu, dub stával poblíž toku středního Labe mezi lety 600 až 800 našeho letopočtu. | foto: ČTK

"Unikátnost nálezu spočívá v tom, že hmotné pozůstatky rytin na stromech vytvořené v dávných dobách dosud zcela chyběly," uvedla Jana Maříková z Archeologického ústavu Akademie věd.

Vrypy ve kmenech mohly označovat teritorium, ale mohly mít i kultovní důvody.

Všichni vědci, kteří značku viděli, se domnívají, že se může jednat o nejstarší dochovaný nález svého druhu na světě. O skutečném počtu takových svědků minulosti se ale mnoho neví, nikdo je soustavně nehledá.

I geolog a paleobiolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV, který značku našel, hledal ve dřevě něco jiného. Rozhodl se prozkoumat prastaré dubové kmeny vyzvednuté při těžbě písků a štěrků u Čelákovic.

Vzorky z kmenů se odebírají především za účelem datování sedimentů, ve kterých se nacházejí. V tom případě se z kmenů řežou příčné kotouče pro počítání a měření letokruhů.

Mikuláš chtěl zjistit zdravotní stav stromů před jejich splavením do Labe, hlavně míru napadení larvami hmyzu, a kmeny štípal podél letorostů.

Proto našel hvězdicovitý vryp, který byl nepochybně dílem člověka. Samotný vryp byl ve dřevě, které zpráchnivělo a rozpadalo se; tvůrce ho ale vyryl do části kmene, ze které předtím odstranil kůru. Jizva na kůře časem zarostla a mladé dřevo zachovalo hvězdici jako jakýsi přirozený odlitek.

Nůž držela nejspíš slovanská ruka

Datování odhalilo nečekané stáří stromu, dub stával poblíž toku středního Labe mezi lety 600 až 800 našeho letopočtu. Vryp musel být proveden již na začátku raného středověku a ruka, která držela nůž, byla pravděpodobně slovanská, uvádějí odborníci.

Podle archeoložky Dagmar Dreslerové z Archeologického ústavu Akademie věd sahá tradice rytí značek a ornamentů až do starší doby kamenné, kvůli rozkladu organických materiálů, mezi které patří i dřevo, se však uchovaly jen rytiny na kamenech, skalách, výjimečně na kostech.

První písemné prameny zmiňující značky na stromech pocházejí z antiky a vztahují se k vytyčení hranic pozemků, k označení vlastnictví stromu nebo k vyznačení cesty.

Tato praxe trvala až do novověku. Značky na stromech však používali i lovci a sběrači k označování loveckých teritorií nebo jako záznam úspěšného lovu, což je známé třeba u sibiřských loveckých etnik. Důvody tvorby značek či jiných úprav stromů mohly být i kultovní.

Všechny indoevropské národy uctívaly duby jako posvátné stromy; u Slovanů byl dub zasvěcen Perunovi, a některé kmeny vytažené z řek Dněpr a Desna byly dokonce zdobeny vbitými kančími zuby nebo železnými střelami.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Uchazeči o Hrad prozradili, kdo je jejich vzorem. Ohodnoťte odpovědi

Jakého současného či dřívějšího státníka si uchazeči o prezidentský post obzvlášť váží a čím by je tento politik inspiroval, pokud by zkraje příštího roku...  celý článek

Ilustrační snímek
Klinika nabízela příliš levné operace očí, musí se omluvit konkurentům

Oční klinika, která nabízela klientům superlevné operace očí, se podle soudu dopustila neférového jednání vůči konkurenci a musí se omluvit. Laserovou korekci...  celý článek

Luxusní vila v Černošicích u Prahy, ve které před svým útěkem žil Radovan...
Velká Krejčířova vila zůstane pustá, do dražby se nikdo nepřihlásil

Do první dražby vily ve středočeských Černošicích, ze které před dvanácti lety utekl Radovan Krejčíř, se nepřihlásil v úterý žádný zájemce. Exekutoři rezidenci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.