Prvním realistickým návrhem je podle časopisu teoretický výzkum profesora Ulfa Leonhardta z univerzity v St Andrews ve Skotsku a docenta Tomáše Tyce z Masarykovy univerzity v Brně.
Objev vědců může způsobit revoluci v boji s teroristy či při vedení válek. Vždyť jak mají fanatici vyhodit do povětří něco, co nevidí? Tyc s Leonhardtem dokončili mnohaměsíční výpočty, podle nichž bude možné s pomocí speciálního pláště zneviditelnit předměty.
"Ten plášť s velmi složitými optickými vlastnostmi vytvoří pro lidské oko iluzi, takže předmět, který bude uvnitř, neuvidíte," vysvětluje Tomáš Tyc. Už nyní je však jasné, že plášť může "maskovat" jen statické objekty.
Paprsek světla je – laicky řečeno – obteče a vrátí se do původního směru. Tím se věc stane pro lidské oko neviditelnou. Představa zázračných kombiné, ve kterých by bylo možné se pohybovat tak, aby vás druzí neviděli, je zatím nereálná.
Neviditelnost přitáhne vojáky
Nad neviditelností bádají desítky vědeckých týmů po celém světě. O mnohých z nich ani nevíme, protože je financují vojáci. Pro ty je totiž zneviditelnění strategických objektů ideálním maskováním. Například Luboš Janko z Ústavu letadlové techniky při Českém vysokém učení technickém je přesvědčen, že pokud se potvrdí Tycovy a Leonhardtovy výpočty v praxi, ozve se jim ihned obranný průmysl.
"Zajímá je vše, co znemožňuje identifikaci věcí, které chtějí skrýt. Tím by mohly být například i radary ukryté pod neviditelným pláštěm," odhaduje expert.
Podobného názoru je i letecký konstruktér Martin Mamula: "Zprvu bude mít jejich vynález pouze vojenské využití – ať se to Tycovi či Leonhardtovi bude líbit či ne. Nejpokrokovější technologie nalezly vždy jako první uplatnění ve zbrojním průmyslu a až později se dostali do rukou i civilistům."
Tak například mikrovlnná trouba byla původně vyvinuta pro stísněné kuchyně válečných ponorek, které musí šetřit prostorem. A stejně tak nacistické raketové technologie konstruktéra Wernera von Brauna předcházely raketě Saturn, která vynesla americké posádky k Měsíci. I tu sestrojil Braun.
Avšak právě vojenské využití neviditelnosti se vědcům Tycovi a Leonhardtovi nelíbí. "Došlo to tak daleko, že profesor Leonhardt se dalším výzkumem neviditelnosti už nechce zabývat, obává se vojenského využití našeho výzkumu," říká Tyc.
Pokud se vědcům přesto ozvou vojáci či zbrojaři, říká na rovinu, že on ani Leonhardt s nimi nebudou na projektu využití neviditelnosti spolupracovat. I když uznává, že každý vědecký objev může být využit pro dobré či naopak špatné cíle. "Tomu vědci nemohou zabránit," dodává vědec.
Optická iluze ve filmu Myšlenkou neviditelnosti jsou lidé fascinováni po tisíciletí. Tento optický efekt inspiroval legendy, romány i filmaře. Od řecké báje o Medúze a Perseovi až k Wellsovu románu Neviditelný či Harrymu Potterovi Joanne Rowlingové.
A Tomáš Tyc přiznává, že fyzikální problém uchvátil i jeho. "To, že je možné vytvořit takovou optickou iluzi, mne v uplynulých letech zcela pohltilo," přiznává badatel, jehož objev zveřejnil i vědecký časopis Science.
