Jízda předvolební krajinou zkrátka nabízí čtenářské povyražení - co billboard, to pohled do duše stran.
Řekni mi, co na plakátech čteš, a já ti řeknu, co si politici o tobě myslí... Nic pěkného to nebude.
Sotva usednu v autobuse, už se mě strana, která osm let vládla v zemi a spoluvládne v mém městě, naléhavě ptá: Kam až porostou ceny vody a energií? Omlouvám se partaji v duchu, já vážně nevím.
Rychlostí kulometné palby se pak střídá secondhandová nabídka Zasloužíme si lepší město, Peníze pro naše silnice, Ochrana před povodní Pavel Bém, Teplá kuchyně do 03 hodin... (to už asi do kampaně nepatří, ale kdoví?!).
Přichází cílová rovinka a další strana přesvědčuje o své neotřelosti názvy starších filmů Anděl s ďáblem v těle, Skalpel, prosím. Snad to vymýšlela agentura, která v televizi podle stejného filmového mustru právě propaguje pivo.
Jsme-li u agentur, Jiří Paroubek před pár dny ve svém článku připomněl nezastupitelný vliv marketingových designérů na vyznění volebních kampaní.
To oni prý nutí politiky, aby se extrémně vyhraňovali proti konkurenci. Nebýt tedy agentur, vystupoval by Jiří Paroubek v kampani jako milý chlapík. I plakáty podél předvolebních cest jsou zřejmě nedůvtipné a nudné kvůli nim.
Otázka pak ale zní: Kdo komu zadává data? Jsou to politické strany, kdo říkají agenturám "Voliči jsou troubové, my je dobře známe, pročež objednáváme u vás přihlouplou kampaň"? Nebo naopak designéři říkají politikům "Máme vyzkoumáno, voliči jsou troubové, objednejte si u nás přihlouplou kampaň"?
Ať tak či onak, my občané si ony nanicovaté plakáty a billboardy platíme. My stranám dáváme za volby a na volby stamiliony. S mnohamilionovým kontem mohou přece říci marketingovým designérům: "Vážení, platí voliči, objednáváme si proto pro ně vtip, inteligenci a přesvědčivost!" Jsou snad o tolik dražší než nedůvtipnost a nepřesvědčivost?
Ne že by surrealistický doprovod na cestě z práce domů do jisté míry nepobavil. Ale připomněl mi současně dopis starého právníka ze Zlínska, který posílal do redakce rozhořčené věty o urážlivé ledabylosti novin a politiků.
Psal: "Vždyť kolikery volby mi ještě do konce života zbývají? Jedny? Dvoje? Žádné?" A kolikery volby mají asi před sebou politici, kteří nás oblažují pokleslou plakátovou literaturou?
