Cesta volebního zákona ještě nekončí

Zda se budou v příštích parlamentních volbách v roce 2002 rozpočítávat hlasy voličů tak, že na tom vydělají silné strany na úkor menších - jak si to už při podpisu opoziční smlouvy před dvěma lety naplánovali lídři ODS a sociální demokracie -, není ještě úplně jasné.

Senát sice v noci z pátku na sobotu schválil novelu volebního zákona, tím však jeho cesta "schvalovacím procesem" ještě neskončila.

Podle všeho budou následovat ještě tři klíčové momenty.

1. Prezidentův podpis. Vzhledem k tomu, že Václav Havel už několikrát vyjádřil silnou nespokojenost se záměrem ODS a ČSSD měnit volební zákon, lze očekávat, že nepodepíše. Definitivně se podle mluvčího Ladislava Špačka vyjádří, až schválený zákon dostane na stůl.

2. Opakované hlasování sněmovny. Nepodepíše-li zákon prezident, musí o něm znovu hlasovat sněmovna. Pokud s ním bude znovu souhlasit nadpoloviční většina, tedy více než sto poslanců (ODS a ČSSD je dají dohromady bohatě), prezidentovo veto bude marné.

3. Posouzení Ústavním soudem. Zákon by mohl zrušit ještě Ústavní soud, jestliže se na něj se stížností obrátí buď prezident, nebo skupina sedmnácti senátorů či jedenačtyřiceti poslanců. Jestli by se však ztotožnil s jejich názorem, že nový zákon porušuje poměrný systém voleb, který je zakotven v ústavě, není možné předem odhadnout.

"Pokud sněmovna zákon znovu schválí, pak osobně podpořím to, abychom se obrátili na Ústavní soud," říká například šéf senátorů KDU-ČSL Jiří Šenkýř. K lidovcům by se nejspíš přidala i Unie svobody. Její místopředsedkyně Hana Marvanová dokonce soudí, že by stížnost Ústavnímu soudu mohl podat už nyní prezident Havel: "On není účastníkem politického boje. Zatímco politická strana bude vždy v nebezpečí, že kritizuje volební zákon jen účelově."

Teprve v případě, že by Ústavní soud volební zákon, upravený podle návrhu ODS a ČSSD, nezrušil, bude definitivně jasno. Alespoň pro parlamentní volby v roce 2002.

V těch dalších už by to mohlo být zase jinak. Šéf Unie svobody Karel Kühnl totiž v sobotu oznámil: "Pokud čtyřkoalice zvítězí v příštích volbách, zcela určitě předložíme novou podobu reformy volebního práva." Kühnl stejně jako zástupci KDU-ČSL kritizuje způsob, jak Senát v pátek hlasoval. Návrh nakonec prošel těsnou většinou. Podpořilo jej 40 ze 79 senátorů.

Vzhledem k tomu, že senátoři ČSSD byli zastrašování předsedou Zemanem, Kühnl to nazval "násilně vytvořenou většinou jednoho hlasu".

ODS vidí výsledek hlasování jinak. Pro ni se po dvou letech naplnil jeden z klíčových bodů opoziční smlouvy, od kterého si slibuje, že umožní vítězi voleb sestavit silnou většinovou vládu (většinu hlasů ve sněmovně může získat už ta strana, kterou podpoří kolem třiceti procent voličů).

Místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka ocenil hlavně to, že ČSSD dodržela své slovo a zákon podpořila: "Hlasování dopadlo dobře. Klub ČSSD dokázal, že drží dohody, a to je pro stabilizaci této republiky dobře." ČSSD má jiný důvod k radosti - nepadne její vláda.

Podle předběžných odhadů ji totiž nový zákon spíš poškodí. "Bylo to složité rozhodování," řekl šéf senátorů ČSSD Zdeněk Vojíř. "Schválení má pro nás riziko, že nevyhrajeme příští volby. Riziko neschválení bylo, že by ODS vypověděla opoziční smlouvu, padla by vláda a pak bychom příští volby nevyhráli zcela určitě, protože by na dosavadní dobré věci naší vlády navázala vláda jiná."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video