Volič musí jasně vědět, že i pravicová strana dovede stát na mravních a právních základech, které jsou pilířem každé demokracie a dovede je i nekompromisně vymáhat bez ohledu na stranickou příslušnost či výši majetku jakýchkoliv sympatizantů bez alibistických prohlášení, že se jedná o skandalizování podnikatelské sféry, pokud tito nebudou mít čistý štít a budou využívat skulin v zákonech.
Volič musí také vědět, že mu pravicová strana zaručí ve svém programu i konkrétní vyvození politické zodpovědnosti již při podezření z jakýchkoli činů byť jen odporující dobrým mravům u svých ministrů, poslanců a dalších postů za pravicovou stranu obsazovaných. Takový člověk musí být donucen k nemilosrdnému odstoupení ze své funkce.
Rovněž za fatální chybu při své práci by měl být tento politik schopen dodržet politickou kulturu a odstoupit. Volič chce znát i jasného viníka při ztrátách způsobených při zakázkách bez výběrového řízení i s vyvozením osobní odpovědnosti ve všech případech, kde se hospodaří se státními penězi. Žádné zametání pod koberec tak, jako se to děje v posledních letech ať za vlády ČSSD či vládách předchozích. I zodpovězení těchto otázek by mělo zaznít na kongresu.
Neškodilo by ani zamyšlení, proč nebyl kongres ODS svolán před komunálními volbami, kdy by volič již dostal jasný signál o přeměně strany. Podobný signál voliči vyslal ze strategických důvodů Miloš Zeman před parlamentními volbami a vyhrál své straně volby, ačkoli vlastně retrospektivně podvedl voliče, protože nyní opět vstává ze své politické rakve a chce se ucházet o post nejvyšší. Je zajímavé sledovat volby v Německu, kde za volební neúspěch odstupují politici, zatímco u nás se s jakýmkoliv vyvozením okamžité zodpovědnosti vyčkává, jak dopadnou komunální volby a zda by náhodou při výhře nedošlo k rehabilitaci. Změnit heslo a jít do voleb se stejnými tvářemi, které si získaly jen skalní voliče své strany a neoslovily voliče nové, je tak trochu politický hazard.
Ubývající čísla křesel ODS ve sněmovně 76-68-63-58 za jednotlivé roky jsou víc než výmluvná.
Volič musí také vědět, že mu pravicová strana zaručí ve svém programu i konkrétní vyvození politické zodpovědnosti již při podezření z jakýchkoli činů byť jen odporující dobrým mravům u svých ministrů, poslanců a dalších postů za pravicovou stranu obsazovaných. Takový člověk musí být donucen k nemilosrdnému odstoupení ze své funkce.
Rovněž za fatální chybu při své práci by měl být tento politik schopen dodržet politickou kulturu a odstoupit. Volič chce znát i jasného viníka při ztrátách způsobených při zakázkách bez výběrového řízení i s vyvozením osobní odpovědnosti ve všech případech, kde se hospodaří se státními penězi. Žádné zametání pod koberec tak, jako se to děje v posledních letech ať za vlády ČSSD či vládách předchozích. I zodpovězení těchto otázek by mělo zaznít na kongresu.
Neškodilo by ani zamyšlení, proč nebyl kongres ODS svolán před komunálními volbami, kdy by volič již dostal jasný signál o přeměně strany. Podobný signál voliči vyslal ze strategických důvodů Miloš Zeman před parlamentními volbami a vyhrál své straně volby, ačkoli vlastně retrospektivně podvedl voliče, protože nyní opět vstává ze své politické rakve a chce se ucházet o post nejvyšší. Je zajímavé sledovat volby v Německu, kde za volební neúspěch odstupují politici, zatímco u nás se s jakýmkoliv vyvozením okamžité zodpovědnosti vyčkává, jak dopadnou komunální volby a zda by náhodou při výhře nedošlo k rehabilitaci. Změnit heslo a jít do voleb se stejnými tvářemi, které si získaly jen skalní voliče své strany a neoslovily voliče nové, je tak trochu politický hazard.
Ubývající čísla křesel ODS ve sněmovně 76-68-63-58 za jednotlivé roky jsou víc než výmluvná.
