První setkání s metrem žáčky občas bolelo. Jeho dřevěné ztělesnění totiž příležitostně sloužilo učiteli coby rákoska. Historie této "rákosky" jako jednotky délky začala krátce po Velké francouzské revoluci. Do mišmaše místních délkových měr (v Čechách například čárka, palec, stopa, loket, sáh, často navíc v místním provedení) se racionalisté snažili vnést řád. Roku 1799 navrhli jako základ délku zemského poledníku procházejícího Paříží: metr se rovnal desetimiliontině čtvrtiny délky zemského poledníku (a nechali vyrobit jeho fyzický platinový obraz). Platit začal poprvé roku 1840 ve Francii, v Rakousku 1876. Z něj odvozená decimální soustava se pak rychle šířila, neboť řečeno s Ottovým slovníkem naučným, "míry plošné a prostorové byly čtverečnými a krychlovými obsahy míry délkové ... a ... váhy uvedeny v pevnou souvislost s mírami krychlovými."
V roce 1889 byl metr předefinován jako vzdálenost středních rysek na mezinárodním prototypu metru (platinoiridiové tyči průřezu "X" při teplotě 0 stupňů Celsia. Tou by asi výprask tuze bolel.).
Počátkem našeho století začala atomová fyzika odhalovat děje, jejichž přesnost a pravidelnost je z lidského měřítka absolutní. Takže: roku 1960 se metrem stává délka odpovídající 1 650 763,73násobku vlnové délky přesně určeného stavu atomu kryptonu. 20. října 1983 pak přijímá Generální konference vah a měr definici novou: 1 metr je délka, kterou urazí světlo ve vakuu za dobu rovnající se 1/299 792 458 vteřiny (arci definované rovněž atomicky). To tedy platí. Zatím.
Už několik let se v laboratořích v americkém Wilmingtonu rodí nylonový věk, ale veřejnost se o tom dovídá teprve v říjnu 1938. Mamutí americký koncern DuPont zveřejňuje první informace o plně syntetickém textilním vlákně - nylonu.
Jack S. Kilby z americké firmy Texas Instrument zkonstruoval v říjnu 1958 první integrovaný polovodičový obvod (čip) tak, že na germaniové destičce umístil tranzistory, odpory a kondenzátory. Nezávisle a téměř současně dosáhl téhož jeho krajan Robert Noyce.
20. října 1988 je ve Francii povolena první takzvaná potratová pilulka. Podána musí být nejpozději do 42. dne těhotenství, u 96 procent žen vyvolá do 48 hodin potrat, který - což je to podstatné - je šetrnější než klasický mechanický. Preparát vyvolal bouři odporu, dokonce byl nakrátko stažen. Na specializovaných klinikách se nyní v řadě zemí západního světa používá běžně.
 Hornické měřidlo délky z počátku 19. století. "Metre" zde ještě neznamená "metr", nýbrž "míra". |
