Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta autem? Věc pro trpělivé

  0:01aktualizováno  0:01
Projet z východu České republiky na západ, nebo naopak není vůbec snadné. Povodeň zemi rozdělila, a když nechce řidič trávit hodiny na úzkých okresních silnicích, musí ke svému cíli zamířit přes Prahu. A to přesto, že opakovaně slyší naléhavé výzvy, že do hlavního města vůbec jezdit nemá. A i když Prahu vynechá a bude se trmácet po provinčních silnicích, je pravděpodobné, že ho v jižních nebo severních Čechách zastaví některý z poškozených mostů.

Stejně jako ve dnech, kdy byla hladina Vltavy nejvýše, zůstává i nyní hlavní spojnicí mezi východem a západem republiky pražský Barrandovský most a na něj navazující silniční okruh. Oproti běžnému provozu tímto místem projíždí několikanásobně více automobilů, které by jindy použily ostatní pražské mosty nebo by přes hlavní město vůbec nejely. Jak tedy cesta přes Prahu vypadá? Oproti normální situaci velmi špatně. Projet se však dá. Včera jsem to zkusil.

Cesta od Brna
Je jedenáct dopoledne. Do Prahy vjíždím po dálnici od Brna. Už několik kilometrů před hlavním městem stojí nekonečná kolona jen pomalu popojíždějících kamionů. Do těchto míst se zpravidla táhly fronty pouze v poslední den letních prázdnin. Smiřuji se s tím, že v autě strávím několik hodin. Chci projet celý okruh od brněnské dálnice až po výpadovku na Slaný v Ruzyni.

Konec dálnice šlo projet kupodivu snadno. Kamiony stály pouze v pravém dálničním pruhu a osobním vozidlům nechávali jejich řidiči volnou cestu. U Spořilova, kde je křižovatka s Jižní spojkou, která je součástí městského silničního okruhu, provoz houstne. Až sem, více než pět kilometrů od centra, totiž sahá kolona ze severojižní magistrály.

Řidičům, kteří tady chtějí odbočit na Jižní spojku směrem k Barrandovskému mostu se daří sjet z dálnice po několika minutách. I na okruhu stojí kamiony spořádaně v pravém jízdním pruhu.

Dva zbývající pruhy jsou oproti mému očekávání kupodivu průjezdné. Auta sice nejedou více než padesátkou, na okruhu mohou až osmdesát, ale hlavně že jedou.
Mám za sebou necelých dvacet minut cesty a zastavuji u benzinové pumpy asi dva kilometry před mostem. Řidiči, kteří očekávají, že to nejhorší mají ještě před sebou, nakupují lahve studené vody. Na slunci je přibližně třicet stupňů, možná i víc.

"Teď to docela jede. Sami se divíme. Ale stačí jediná bouračka a okamžitě celý okruh stojí," říká zákazníkům dívka, která myje čelní skla automobilů. U pumpy stojí několik kamionů. Jejich řidiči tady odpočívají před další cestou. "My jsme na tom hůř. Aby nenastal úplný kolaps, tak musíme jen popojíždět za sebou. Ale i kdybychom se předjížděli, stejně si nepomůžeme. Za mostem se tak jako tak musíme seřadit do jednoho pruhu," odpovídá řidič kamionu z Olomouce, který převáží náklad nápojů.

"Jak dlouho už v té frontě stojím? No, od hranice Prahy to odhaduji na něco málo přes hodinu. Vadí mi to, ale na druhou stranu je to podobné, jako když čekám na hranicích. Jsem zvyklý," říká. Ostatní poblíž stojící řidiči kamionů přikyvují.

Na Barrandově
Vydávám se opět na cestu. Na Barrandovský most se dostávám kupodivu snadno a rychle. Na Smíchov je cesta zcela volná. Ale směrem na barrandovský kopec ve dvou pruzích jen pomalu popojíždějí kamiony a osobní auta. Cesta se trochu uvolňuje až v polovině dlouhého stoupání. Za chvíli míjím barrandovské sídliště. Mám za sebou dalších dvacet minut cesty. Z úseku, který jsem právě projel, jsem měl největší obavy.

Za sídlištěm směrem na výpadovky na Plzeň, Karlovy Vary a Slaný už je provoz úplně normální. Do Ruzyně zbývá jen několik minut. Cesta z dálnice D1 až na druhý konec Prahy trvala něco málo přes padesát minut.

Z Ruzyně zase zpátky
V Ruzyni se otáčím a mířím stejnou cestou zpět. I tady stojí po pravé straně silnice pomalu popojíždějící kamiony. I tady však dávají dostatečný prostor ostatním automobilům.

Provoz se zpomaluje až u křižovatky s plzeňskou dálnicí. Tady se tři jízdní pruhy mění jen ve dva. Po několika minutách strávených na tomto místě se pomalu jedoucí kolona opět rozjíždí. Cesta není tak dobrá jako opačným směrem na Jižní spojce, ale i tady auta jedou.

Příjezd k Barrandovu je z tohoto směru celkově horší než z opačné východní strany. O jeden pruh méně, místo tří jen dva, je tady totiž po celé délce dálnice. Za normálních okolností to stačí. Teď ne. Ani v tomto směru naštěstí v tuto chvíli není žádná dopravní nehoda.

Z kopce k Barrandovskému mostu sjíždím po více než půlhodině pomalé, ale plynulé jízdy. Tady se provoz ještě trochu více zpomaluje. Kamiony brzdí, aby se na nájezdu na most nepřevrátily. Jízda není o moc pomalejší, než jak auta na této silnici jezdí za běžné dopravní špičky.

Po průjezdu Barrandovským mostem už přede mnou není žádná překážka. Okruh je v tomto směru téměř volný. Po několika minutách najíždím před Spořilovem na dálnici D1. Za chvíli stojím na místě, ze kterého jsem před dvěma hodinami vyrazil. Dohromady jsem najel šedesát kilometrů. Prvních třicet z východu na západ za 52 minut, druhých třicet na opačné trase trvalo 62 minut.

Měl jsem štěstí. Rozhlas právě varuje, ať na Barrandovský most z východu nikdo nejezdí. Provoz se tady téměř zastavil a kolona se prodlužuje. Měl jsem opravdu štěstí. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.