Rudolf Jindrák uvedl, že o svých kontaktech se zpravodajskou službou generálního štábu už v 90. letech informoval nadřízené.
Ze svazku s krycím jménem Danada vyplývá, že si vojáci Jindráka vybrali, protože měl být v červenci 1989 vyslán jako pracovník konzulárního odboru do tehdejšího hlavního města Spolkové republiky Německo, Bonnu.
Schůzka se odehrála 13. ledna 1989. Autor zprávy uvedl, že Jindrák žádal, aby o jeho spolupráci s rozvědkou "vědělo co nejméně lidí".
V části spisu řídící důstojník o Jindrákovi napsal: "Podle dosud zjištěných skutečností a obou typovacích pohovorů bude spolupráce s ním založena na ideologickém motivu. Je politicky vyspělý, s dobrými politicko-organizačními schopnostmi. Je členem KSČ od roku 1982."
Takzvaný vázací akt Jindrák podepsal 13. července ve služebním autě na Hradčanech. Listina se ve svazku na rozdíl od jiných spolupracovníků komunistických tajných služeb zachovala, ale byla zjevně roztrhaná a někdo ji slepil zpět do původní podoby, uvedlo Euro.cz.
Prověřili mě, hájí se Jindrák
Jindrák serveru sdělil, že o svých kontaktech již v 90. letech informoval nadřízené. "Následně jsem byl třikrát prověřen na stupeň přísně tajné," řekl velvyslanec s tím, že s žádnou rozvědnou službou "fakticky nikdy nespolupracoval".
Podle prvního náměstka ministra zahraničních věcí ČR Jiřího Schneidra má Jindrák nadále důvěru svých představených. "Pan Jindrák byl opakovaně prověřen na příslušnou úroveň pro styk s utajovanými skutečnostmi a choval se podle mého názoru velmi odpovědně. Informoval otevřeně své nadřízené, a ti postupovali v souladu se zákonem," řekl Schneider.
