Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na odjezd z Libye jsme měli čtyřiadvacet hodin, říká český velvyslanec

  15:51aktualizováno  15:51
Desítka zaměstnanců české ambasády v Libyi opouštěla své působiště před deseti dny ve velkém spěchu. Na evakuaci měli jediný den. Český velvyslanec Jan Vyčítal líčí, jak evakuace vypadala a co se vlastně v Libyi nyní děje.

Jeden z bojovníků libyjských milic pózuje se zbraní, zatímco za jeho zády stoupá hustý dým nad Tripolisem (2. srpna 2014). | foto: Reuters

Kolik času jste měli na evakuaci z Libye?
Čtyřiadvacet hodin. Ale protože Libye je riziková země, byli jsme dlouhodobě připraveni ji narychlo opustit. Například v případě přímého napadení ambasády nebo lidí. 

A něco takového se stalo?
Ne. Necítili jsme se přímo ohroženi. Ale celkově se situace v Tripolisu rychle zhoršovala, pokud šlo o bezpečnost, zásobování a průchodnost evakuačních tras. 

Jak vlastně taková evakuace probíhá?
Podle směrnic. Ministerstvo má postupy na rychlé opuštění země. Jak se situace horšila, s opuštěním země se počítalo. Otázka nezněla, jestli bude evakuace, ale spíš kdy a jak. Mohli jsme odjet po zemi, po moři, nebo letecky. Nakonec byla nejbezpečnější ta poslední varianta – vojenský speciál.

Český velvyslanec v Libyi Jan Vyčítal

Český velvyslanec v Libyi Jan Vyčítal

Bylo nás deset, dva diplomaté, osm členů ostrahy, společně s námi letěli i kolegové ze švýcarské ambasády. Letěli jsme z vojenského letiště Mitiga ve východní části Tripolisu, které je pod kontrolou misurátských milicí a je nyní jediným fungujícím letištěm ve městě. Jeli jsme ve třech autech a dvou dodávkách. Cesta proběhla podle plánů, tedy bez problémů. Mimochodem, hned druhý den Tunisko uzavřelo pozemní hranici s Libyí. 

Základem bylo v posledních dnech sehnat naftu

Jak vypadal život v Tripolisu?
Základní starostí posledních dnů bylo sehnat naftu do vozidel a generátorů, neboť za poslední měsíc přestalo fungovat zásobování. Silnice do města byly blokované, takže nebyl benzin a plyn na vaření. Každý den byl osm až deset hodin výpadek elektřiny.

Pohyb mimo prostory ambasády byl omezen na naprosté minimum. Čekání na benzin vypadá tak, že ráno zaparkujete na konci fronty auto a třetí den ráno popojedete. Když k pumpě opravdu přivezou benzin, přijedou tam dvě auta ministerstva vnitra s kulomety, aby nedošlo k chaosu. Když se na vás dostane, máte štěstí, když ne, čekáte další dny. 

Jak byste v kostce popsal, co se v Tripolisu teď stalo?
Milice z města Misuráta, jež jsou spíše islamistické, se rozhodly zničit mezinárodní letiště v Tripolisu, jež od roku 2011 drží milice z města Zintan, a vyhnat je z metropole. K tomu je třeba dodat, že v Libyi mají reálnou moc milice, které si rozparcelovaly zemi, vláda i armáda jsou proti nim slabé. Nápor misurátských milicí souvisí s bojem o moc, o Tripolis, se situací po červnových volbách. Nový parlament je spíše liberální než islamistický. Teď jde tedy o to, kdo bude vládnout. Islamisté jsou však lépe zásobováni a lépe vyzbrojeni než zintanská milice. 

Fotogalerie

Je to už občanská válka?
Ještě ne. Zatím proti sobě nebojují všichni, jen dvě důležité skupiny. Není to celoplošná záležitost, omezuje se jen na předměstí Tripolisu a boje se zatím nepřelily do středu města. 

Je ten boj mezi nimi ideologický, nebo jsou to jen dvě mafie, které se rvou o kořist a území?
Vy jste snad četl zprávy, které jsem z Tripolisu posílal... Je to obojí. Ideologie a náboženství v tom do určité míry hrají roli. Ale ideologie potřebuje i zdroje, takže chcete i peníze a moc. 

Proč mají zájem zrovna o letiště? Je to proto, že je to ideální místo pro kontrolu pohybu zboží včetně toho nelegálního, tedy pašování a černého obchodu?
Nejen to. Mít letiště znamená mít také pod kontrolou pohyb lidí. Zjednodušit si jejich „dovoz“. Libye zažívá lidský import z Blízkého východu. Sebevražedné atentátníky. To jsou věci, které v Libyi historicky nebyly. 

Takže je pravda, že do Libye teď proudí bojovníci například ze Sýrie?
Není tajemstvím, že libyjské zbraně směřují do Sýrie i jinam, zatímco opačným směrem cestují bojovníci. Je třeba to všechno vidět v širším regionálním kontextu. Ty konflikty spolu souvisí. Například libyjské zbraně jdou do Mali či Nigeru a přes Egypt na Blízký východ. 

Má některá strana na to, aby dosáhla vítězství?
Pokud by někdo měl vrch, bylo by už rozhodnuto. Boje v Tripolisu přece už trvají měsíc. V Benghází se bojuje nepřetržitě měsíce. Takže kdyby rozhodovala síla, byla by už uplatněna. A v tom je pro Libyi také naděje. Doufám, že nakonec nikdo nebude mít na vítězství, takže si budou muset umět sednout ke stolu a hledat kompromisy. Nemyslím, že to celé má vojenské řešení. 

A jak to všechno dopadne? Nejde také o to, že islamisté chtějí zvrátit výsledek červnových voleb, které prohráli?
Ano, celé to může být vykládáno jako pokus o zvrácení voleb. Volby pro islamisty dopadly špatně. Pak přišla vlna únosů a politických vražd. Uvidíme, do jaké míry nový parlament dostane šanci. Potřebuje čas. Na konci srpna uvidíme. Buď stát přetrvá, nebo na podzim bude stát na kalašnikovech, tancích a raketách. 

Říká se, že Libye se stane Somálskem Středomoří. Už se to blíží?
Chtěl bych věřit, že ne. Libye má šanci. Ale je to poslední šance, inšálláh.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.