Český ráj naroste o desítky kilometrů

Vláda vyhověla Sdružení měst a obcí Českého ráje a rozhodla, že o polovinu zvětší nejstarší Chráněnou krajinnou oblast v zemi. Komplex Skalních měst Českého ráje tak už nebude mít 92 kilometrů čtverečních, ale celých sto osmdesát dva. Oblast, ve které platí zvláštní režim už od roku 1955, bude větší kvůli tomu, že usiluje o zapsání na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Pro rozšíření byly kraje, některé obce se ale bály ekonomických potíží. Nápad ministerstva životního prostředí vadil například vesnicím Mladějov, Mírová pod Kozákovem, Jenišovice nebo Frýdštejn.

Bály se omezení pro místní lidi - například tvrdších podmínek stavebního řízení a zákazů libovolně nakládat s pozemky.

"Obcím, které nesouhlasily se začleněním do CHKO, bylo v zásadě vyhověno," stojí ve zprávě ministra Libora Ambrozka, kterou citovala ČTK.

Šéfka Správy Českého ráje Lenka Šoltysová už dříve uvedla, že bez rozšíření chráněné oblasti nemá žádost o zápis šanci. Podle parametrů UNESCO totiž musí mít skalní města kolem sebe dostatečně velké nárazníkové zóny.

V prestižním klubu možná už v roce 2003
Český ráj by mohl možná už příští rok přibýt k jedenácti českým a moravským kulturním památkám na seznamu UNESCO. Skalní města by byla první přírodní památkou země, která by se dostala do prestižní společnosti takových míst jako je americký Národní park Grand kaňon nebo zahrady ve Versailles.

O zařazení na seznam UNESCO se uchází jedenáct skalních útvarů. Nejcennějšími místy přírodní památky jsou Příhrazské, Hruboskalské a Betlémské skalní město, Klokočské a Prachovské skály a Maloskalsko.

Nominaci, kterou předložili čeští zástupci pařížské centrále, předcházely dva roky práce.

V listopadu do Česka přijede expert UNESCO. Přímo v Českém ráji posoudí, nakolik dokumenty odpovídají skutečnosti. Pokud se areál nedostane mezi tři desítky památek, o nichž se bude jednat příští rok, bude kandidatura přeřazena na program roku 2004.

Zápis má zastánce i odpůrce
"Zápis do seznamu je vysoce prestižní záležitostí, uznávanou po celém světě. Je to pro region velká šance," míní na internetových stránkách oblasti zástupkyně Sdružení Český ráj Hana Maierová.

Ta se na turnovské radnici od počátku podílela na přípravách. Náročný výběr je ale otevřený do poslední chvíle, dodává. Úředníci si od zápisu do celosvětově uznávaného a propagovaného seznamu slibují příliv zahraničních turistů. To ale nemusí být jen výhra.

ZÁPIS NA SEZNAM

Příznivci zápisu
- vnese kvalitu a systém do organizace cestovního ruchu
- zaručí správnou péči o krajinu
Odpůrci
-  ochranu zasluhují i jiné oblasti bez ohledu na zápis na seznam UNESCO
- nastanou problémy ve stavebním řízení a podnikání
- bude to záminka k omezení svobod

"Seznam UNESCO má velkou prestiž a je jasné, že by do Českého ráje jezdilo ještě víc lidí než dosud. To může být pro celou oblast vynikající i tragické," říká šéfka Správy Českého ráje Lenka Šoltysová.

"Buď se ochráncům přírody, místním obcím i podnikatelům podaří rozšířit a zkvalitnit služby a regionu přinesou davy turistů prosperitu. Anebo to nezvládneme a turisté rezervaci zakrátko vydrancují a opustí."

Případní pominentní sousedé

Na seznam UNESCO zařadilo například starou Havanu (Kuba 1982), pyramidy v Gize (Egypt, 1979), Národní park Kilimandžáro (Tanzanie, 1987), himálajské údolí Káthmándú (Nepál, 1979), vrchol islámského umění Tádžmahal (Indie, 1983), staré město v Jeruzalémě (Izrael, 1981), kamenné město Petra (Jordánsko, 1985), Národní park Grand kaňon (USA, 1979), zbytky historického města Ayutthaya (Thajsko, 1991), přírodní rezervaci Vallé de Mai (Seychelly, 1983). Jsou tam i Benátky s jejich kanály (Itálie,1987), historické jádro Krakova (Polsko, 1978), granadská Alhambra (Španělsko, 1984), Spišský hrad (Slovensko, 1993), zámek a zahrady ve Versailles (Francie, 1979).

Radnice spolu s ochránci přírody a státními institucemi navrhují, aby UNESCO do svého seznamu zapsalo všechna českorajská skalní města. To by rozptýlilo masu turistů po celém regionu.

"Jde o to, abychom našli rovnováhu mezi rozvojem cestovního ruchu, ochranou životního prostředí a historických památek i zájmy místních lidí," shrnula problém bývalá vedoucí informačního centra v Turnově Pavla Bičíková.

Památky UNESCO v Česku
Na seznamu světového dědictví je zatím jedenáct českých památek. Jsou jimi historická jádra Českého Krumlova, Prahy, Telče a Kutné Hory, Lednicko-valtický areál a poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Patří tam i soubor statků v Holašovicích, komplex Arcibiskupského paláce a podzámecké zahrady v Kroměříži, zámek v Litomyšli, barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a brněnská vila Tugendhat.

Země by ráda dosáhla, aby tam přibyla i židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči. 

Elitní klub si vybírá  
Budoucí generace by měly poznat to nejlepší, co vytvořili jejich předkové. Naše minulost je naše budoucnost - říká UNESCO - organizace OSN, která má na starosti výchovu, vědu a kulturu. Stará se přitom nejen o "živé" umění a o hmotné památky, ale i o výtvory přírody.

Od roku 1972 platí Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Na základě tohoto mezinárodního právně závazného dokumentu se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami.

O zápisu do prestižního seznamu rozhoduje Výbor světového dědictví složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1990. V současné době Seznam obsahuje téměř 700 kulturních a přírodních památek.

Dostat se na něj přitom bude stále těžší. Země totiž nově může předložit pouze jednu nominaci za rok. Už z minulosti má také UNESCO reguli, která říká: kdo se jednou dostane do mezinárodního výběru a je zamítnut, nesmí se už nikdy více o zápis pokoušet.

Pohled na zámek Hrubá Skála a hrad Trosky z Mariánské vyhlídky.