Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český radar dohlédne až do Ruska, bála se Moskva podle WikiLeaks

  16:57aktualizováno  18:28
Rusové za žádnou cenu nechtěli radar na českém území. Potvrdily to americké depeše, které zveřejnil server WikiLeaks. Moskvě vadilo, že by chystaný radar mohl sledovat jejich území a raketová základna v Polsku by se zase mohla lehce proměnit v útočnou zbraň.

Stránka WikiLeaks, kde byly zveřejněny tajné depeše americké diplomacie (29. listopadu 2010) | foto: WikiLeaks.org

Ruské argumenty zmiňuje kupříkladu depeše americké ambasády v Paříži, která popisuje únorové jednání amerického ministra obrany Roberta Gatese s jeho francouzským protějškem Hervém Morinem.

ODTAJNĚNÉ zprávy

Server zatím zveřejnil v plném znění 243 diplomatických telegramů z asi čtvrt milionu, které má k dispozici. Z toho z pražského velvyslanectví jich pochází 1271 a zveřejněna byla jedna.

Zhruba stejný počet telegramů pochází z americké ambasády v Bratislavě.

Ruský premiér Vladimir Putin podle zprávy při jiném setkání Gatesovi řekl, že by se Rusko do nového systému protiradarové obrany mohlo zapojit a zároveň se zmínil, co Moskvě vadilo na jeho dřívější podobě.

"Ministr zdůraznil dvě ruské výhrady vůči bývalému systému: za prvé, radar v České republice by byl tak silný, že by mohl vidět do Ruska, za druhé, Rusko mělo za to, že třífázový pozemní interceptor by šlo snadno přeměnit v útočnou zbraň," stojí v depeši. Nový plán protiraketové obrany počítá se střelami SM-3, které lze použít jen k defenzivním účelům.

Z depeší také vyplývá, že protiraketová obrana hrála roli i v ruských úvahách o prodeji protiletadlových raket S-300 do Íránu. V hlášení amerických diplomatů z Tel Avivu tak Amos Gilad z izraelského ministerstva obrany mluví o tom, jak Moskva dodávku odložila z politických důvodů.

DOKUMENT

Depeše z amerického velvyslanectví v Praze z října 2009

"Gilad nicméně řekl, že Rusové tuto politickou kalkulaci přehodnotí, pokud Spojené státy budou nadále chtít vybudovat protiraketovou obranu v Polsku a České republice," stojí v depeši z loňského července. Rusko nakonec od prodeje raket ustoupilo letos v září kvůli nové sadě mezinárodních sankcí, které Teherán trestají za jeho kontroverzní jaderný program.

Spojené státy původně chtěly v Česku a Polsku vybudovat základny, které měly být součástí jejich protiraketové obrany. Loni v září ale americký prezident Barack Obama plány původní administrativy zrušil a navrhl nový systém protiraketové obrany, který by měl být mobilnější a měl by chránit větší území. Nedávno jej na summitu v Lisabonu přijala za svůj Severoatlantická aliance (o jednání v Lisabonu čtěte zde).

Češi pomohli s Íránem, uspořádali brífink

Američané rovněž Čechy ocenili za zorganizování tajného brífinku o Íránu. Ten se uskutečnil v Praze v době českého předsednictví EU v prvním pololetí roku 2009.

"Češi jen uspořádáním briefingu dosti riskovali," píše se v jedné z depeší. "Evropská unie je nadále nedůtklivá vůči přímé americké účasti na jejích vnitřních diskusích a procesech, zejména po trpkých rozporech kolem Iráku," uvádí dál depeše s tím, že na českou diplomacii byl před událostí vytvářen určitý nátlak, aby od brífinku ustoupila.

Česká diplomacie se o plánovaném zveřejnění dokumentů dozvěděla v předstihu od americké ambasády a žádné odtajněné informace nechce komentovat.

"S ohledem na skutečnost, že se jedná o údajnou vnitřní komunikaci diplomacie Spojených států, jejíž autencita navíc dosud nebyla potvrzena, nebude se MZV k jejímu obsahu vyjadřovat. Chápeme nicméně, že důvěrná komunikace má ze své podstaty jiný charakter, nežli komunikace veřejná či oficiální," prohlásilo ministerstvo.

Lavrov odmítl quid pro quo

Rusko podle diplomatických depeší zveřejněných serverem WikiLeaks loni na jaře při jednání s americkou stranou odmítlo výměnu zrušení plánů na výstavbu americké protiraketového štítu v Česku a Polsku za svůj tlak na Írán. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy uvedl, že jde o nesouvisející problémy, které je třeba zvažovat odděleně.

"Lavrov odmítl quid pro quo (doslova něco za něco - pozn. ČTK), kdy by USA zrušily své plány na protiraketovou obranu ve východní Evropě výměnou za ruský tlak na Írán, aby (Teherán) ukončil jaderný zbraňový program," stojí v hlášení americké ambasády v Moskvě z loňského dubna. Slova ruského ministra zazněla při jeho setkání s americkým demokratickým senátorem Carlem Levinem, který byl tehdy na návštěvě v Moskvě.

Američané v minulosti uváděli, že změnu projektu protiraketové obrany, která mimo jiné znamenala ústup od plánů na vybudování radarové základny v České republice, s Ruskem nekonzultovali. Novinářům to například loni na konci září řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly. Vláda amerického prezidenta Baracka Obamy nakonec plány na výstavbu radarové základny v Česku a raketové základny v Polsku zrušila. Nová verze protiraketové obrany místo toho počítá s mobilnější a pružnější obranou.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.