Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český profesor zachránil divoké koně Převalského

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
V roce 1921 se František Bílek rozjel do Německa koupit hřebce Aliho, pak klisnu Minku. To už byli divocí koně na pokraji vyhynutí. Dnes jejich potomci znovu oživují mongolské stepi.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Koně Převalského z pražské zoologické zahrady v mongolské rezervaci Khomiin Tal | foto: Jana Ptačinská Jirátová, Zoo Praha

Dramatický příběh posledních divokých koní planety ovšem začal mnohem dříve. V roce 1879 je zahlédl ve Střední Asii ruský generál a přírodovědec Nikolaj Prževalskij a jeho zvěst byla velkým překvapením, protože se už mělo za to, že předci koní domácích vyhynuli.

První odchycená zvířata se do Evropy podařilo dovézt až na samém konci 19. století, ale chov se příliš nedařil. Ve 20. letech 20. století, kdy se do hry vložil František Bílek, jich v zajetí přežívalo mezi dvaceti a třiceti.

Velký nadšenec Bílek naštěstí nebyl žádný nadšený laik, ale docent (a později profesor) zootechniky na pražské technice, kterého UNESCO označilo jako čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě. Do školního statku u Uhříněvsi nakonec přivezl tři kusy, z nichž sice přežili jen Ali a Minka, ale ukázalo se, že je Bílek vybral zkušeně - byl to velmi plodný párek.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Prof. PhDr. et MUDr. František Bílek, DrSc. (1885-1972) si tituly zasloužil záběrem od zoologie až k historii. Pro svět nezachránil jen divoké koně, díky jeho posudku sedí kamenný Jan Žižka nad Prahou na slezském noriku Thesseovi a ne na arabském hřebci.

Na statku se rozmnožili o čtyři potomky, v roce 1932 profesor Bílek přestěhoval stádečko do pražské zoo a pak už to šlo jako na drátkách. Praha se postupně zařadila mezi nejvýznamnější chovy divokých koní na světě. Na slibném vývoji se zřejmě nadále podílel i František Bílek, ostatně záchrana ohrožených plemen i druhů patřila k jeho vášním.

Světový chov koňů Převalských ovšem téměř zlikvidovala druhá světová válka, přežilo pouhých devět koní, a to jen v pražské a mnichovské zoo. Praha však odchov obnovila natolik dobře, že v roce 1959 byla pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy.

V roce 1968 byli v Asii spatřeni vůbec poslední volně žijící koně, pak se usoudilo, že vyhynuli. Naštěstí v zajetí jich zůstalo několik desítek a díky přísně řízenému světovému chovu se úspěšně množili. Zároveň se rodil mezinárodní plán na jejich vracení do přírody.

Jeho realizace už se Bílek nedočkal, zemřel v roce 1972. Až v následujícím desetiletí Němci vyvezli do Mongolska prvních dvanáct koní a s většími či menšími přestávkami se Převalští do své domoviny stále vracejí. Letos na jaře Praha přispěla jedním hřebcem a třemi klisnami.

Téměř sedmdesát procent z divokých koní, dnes opět běhajících pod asijským nebem, má v rodokmenu předka z pražské linie. Jsou tedy pokrevně svázáni s Alim a Minkou, pro jejichž šťastný nákup František Bílek kdysi sáhl do vlastní kasičky.

A také černí kladrubáci

Nejen o koně Převalského se zasloužil František Bílek, od vymizení zachránil i starokladrubské vraníky. Tihle dokonale černí koně jsou sice jen o málo mladší než jejich slavní bílí bratři s rodokmenem sahajícím do 18. století, přesto se chovatelům zřejmě zdáli méně ušlechtilí.

Po rozpadu monarchie byli z kladrubského hřebčína buď prodáni, nebo zkříženi s jinými plemeny a před druhou světovou válkou klesli na hranici vyhynutí. Když se v roce 1938 profesor Bílek o ně začal zajímat, dohledal jich v celém Československu pouze několik.

Sedmičlenné stádo umístil v průhonické zemědělské výzkumné stanici a začal s regenerací ohroženého plemene. Skupina se úspěšně rozvíjela, záhy tedy bylo jasné, že potřebuje větší prostor. V roce 1945 ho profesor Bílek našel ve výběhu v parku zámku ve Slatiňanech. Vzácní koně tam jsou dodnes.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.