Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český poslanec umí vydělat za pár schůzek podvýboru 160 tisíc

  6:21aktualizováno  6:21
Čeští poslanci jsou mistry ve vymýšlení placených funkcí. Čtyři pětiny z nich nějakou ve Sněmovně mají. Po volbách v roce 2006 si zřídili osmnáct sněmovních výborů, rozčleněných do čtyřiceti podvýborů. Díky členství v těchto podvýborech si ročně k platu přilepší zhruba o 160 tisíc.

Za vedení sněmovního podvýboru si poslanec přivydělá 13 508 korun měsíčně. | foto: Tomáš ZámostnýiDNES.cz

Málokdo ví, že třeba takový zemědělský výbor má zvláštní podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství.

A právě některé sněmovní podvýbory jsou ukázkou toho, jak neuvěřitelně snadno si mohou poslanci ke svým základním platům přivydělat zhruba 160 tisíc korun ročně. Většina podvýborů, jejichž předsedové a místopředsedové pobírají měsíčně mnohatisícové příplatky, se totiž schází jen párkrát do roka.

"Desítky poslanců pobírají vysoké částky za práci v komisích a podvýborech, ovšem pravidelně ji vůbec nevykonávají. Spočítali jsme, že jejich odměny stojí ročně daňové poplatníky více než 10 milionů korun," řekla MF DNES Iveta Jordanová z nevládní protikorupční organizace Růžový panter. Právě ta na nefunkční sněmovní orgány upozornila.

MF DNES proto u poslanců zjišťovala, jaké jsou výsledky jejich práce v podvýborech, když už se podle oficiálních zápisů zveřejněných na webu Sněmovny téměř nescházejí. Přestože všichni shodně tvrdili, že práce odvedli dost, žádný hmatatelný důkaz předložit nedokázali.

Důvod? Zatímco ve výborech se projednávají zákony, které míří do Sněmovny, podvýbory jsou podle jejich předsedů jen poradním orgánem bez kompetencí.

Poslední schůze: listopad 2007

Jejich členové tak ani nemají co dlouze projednávat nebo schvalovat. Tak například "Podvýbor pro kontrolu plnění úkolů reformy Armády ČR": podle oficiálních zápisů z jednání na internetových stránkách Sněmovny se za tři roky od voleb sešel pouze jednou - v listopadu 2007.

Kandidát na olomouckého hejtmana Martin TesaříkSociální demokrat Martin Tesařík přesto dva roky pobíral za vedení podvýboru 13 508 korun měsíčně. Dnes už předsedou není, plně se věnuje práci hejtmana Olomouckého kraje.

"Scházeli jsme se tak dvakrát za rok," přemýšlí současný předseda podvýboru Pavol Kubuš z ČSSD. A tvrdí, že ne ze všech jednání podvýboru se pořizovaly zápisy.

"Když se náš podvýbor sejde v koutě před zasedáním výboru pro obranu a pozastaví se nad něčím, to je přece také jednání," říká Kubuš.

Podvýbor pro kontrolní systémy, který vede Václava Šlajs z ČSSD, se letos se oficiálně sešel jednou. Stejně tak loni.

"Je pravda, že činnost z hlediska oficialit měla být intenzivnější. Je to ale i tím, že podvýbor nemá skoro žádné pravomoci, je to poradní orgán. Kdo nakoukl pod pokličku, pochopil, že to hlavní se odehrává na výboru a ve Sněmovně," řekl MF DNES poslanec Šlajs.

Ihned však dodal, že jeho podvýbor není zbytečný. "Kolikrát se před jednáním kontrolního výboru neformálně sejdeme a probereme určité věci. Není to oficiální jednání, ale pracujeme," tvrdí Šlajs.

Mimo kontrolu

Není více než třináct tisíc měsíčně hodně za absolvování dvou schůzí?

"Je nutné, aby parlament věděl, co se v jakém resortu děje. A my máme za úkol komunikovat s generály a s velením armády, aby měli poslanci informace o problémech vojáků," je přesvědčen Kubuš.

A vzpomíná, že vloni zamířili členové podvýboru na schůzku na vojenské základně v Přerově, kde řešili setrvání armády na letišti.

"Nevím, zda je o tom zápis, ale reálně toto proběhlo," upozorňuje.

Podobně mluví i předsedové dalších sněmovních podvýborů. Scházejí se prý, jen to nemá charakter oficiálních jednání. Problémem je, že taková zasedání nejsou veřejná a neexistuje tak kontrola, kdo z poslanců se jich zúčastnil a zda se vůbec odehrála.

V Poslanecké sněmovně nemá placený post jen zhruba čtyřicítka poslanců z dvou set, a to včetně bývalých jedenácti členů Topolánkovy vlády, kteří řady "nejchudších" poslanců rozšířili až minulý týden.

"Rychlý prachy"

Podvýbor pro ochranu spotřebitele
- předsedkyně Věra Jakubková
- měsíční příplatek 13 508 korun
- vloni i letos se podle oficiálních informací sešel jednou
Podvýbor pro kontrolu reformy AČR
- předseda Pavol Kubuš (ČSSD, předsedou od 1. 3. 2009)
- měsíční příplatek 13 508 korun
- vloni ani letos se podle oficiálních informací nesešli
Finanční podvýbor
- předseda - Radim Chytka (ODS)
- měsíční příplatek 13 508 korun
- vloni se podle ofic. informací sešli dvakrát, letos jednou







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

Pavla Dandová potřebuje každé tři týdny sehnat 96 tisíc korun, aby mohla...
Žena musí prodat byt. Pojišťovna jí odmítla proplatit lék na rakovinu

Zdravotní pojišťovna odmítla zaplatit matce dvou tříletých dětí cílenou biologickou léčbu, která by jí pomohla v boji s rakovinou. Léčbu doporučili i lékaři,...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.