Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český pilot roku 1975 sestřelil polské letadlo, případ má v rukou policie

  6:55aktualizováno  6:55
Až do současnosti se o té bojové operaci na československém nebi prakticky nic nevědělo: Přitom se do ní zapojily dvě stíhačky MiG-21 a další dvě proudová letadla L29. Na jejím konci zůstalo v polích u slovenské obce Kúty sestřelené polské civilní letadlo a v něm i mrtvý polský pilot. Chtěl emigrovat.

V roce 1975, kdy bylo nad Československem sestřeleno polské letadlo, byl generál Jaruzelski ministrem národní obrany. | foto: Profimedia.cz

Je to osudový okamžik. Vojenský pilot stíhacího letounu L-29 Vlastimil N. (redakce jeho celé jméno zná) se dotazuje, zda rozuměl správně.

Ano, rozuměl.

Dostal pokyn: Sestřelit!

16. července 1975 míří přes Československo k rakouským hranicím malé polské civilní letadlo. Je v něm jediný člověk: polský letec, který se podle všeho rozhodl emigrovat a pokouší se nízkým letem dostat za železnou oponu.

Ale československé stíhačky ho odhalily brzy. Nejdříve se ho pokusily zastavit signály a manévrováním. Později varovnou střelbou.

Ale Polák nereagoval, mířil k hranicím, už mu zbývalo pár kilometrů. Právě tehdy se pilot Vlastimil N. se svou stíhačkou ocitl v postavení výhodném pro střelbu.

Dostal ten osudový rozkaz.

Zahájil palbu.

Ze vzdálenosti asi 300 metrů letadlo sestřelil.

Věděl samozřejmě, že podle předpisů se na civilní letadla socialistických zemí nesmí střílet. Proto se před splněním rozkazu ujišťoval, zda rozuměl dobře.

Rozuměl.

Byl voják, rozkaz splnil.

Neřešte to!

Když poté přistál se svým stíhacím letadlem na letišti v Brně, hned se ohradil: Proč dostal takový rozkaz, který byl v rozporu s předpisy? "Na letišti mne čekal náčelník štábu divize. Řekl: To neřešte, k tomu dal souhlas Jaruzelski. Pozdější polský prezident!" popisuje s hořkostí pilot.

O případu však podrobněji mluvit nechce. "Nechme to být, bylo to hodně nepříjemné, odešel jsem kvůli tomu z armády, což v té době bylo obtížné," říká.

Nic na tom nemění, že polský letecký instruktor, šestatřicetiletý Dioniz B. z Opole, který se rozhodl pro útěk na Západ, riskoval od samého počátku. Polské hranice přeletěl 16. července odpoledne. V 15 hodin už je nad Žilinou, ale má smůlu: na cizí letadlo upozorňuje náčelník tamního svazarmovského letiště. Let je prozrazen.

Pracovníci protivzdušné obrany státu v Praze začínají vyvíjet horečnou činnost. Už dvacet minut po třetí jsou v kontaktu se svými polskými kolegy ve Varšavě. O dalších deset minut později sledují polské letadlo čtyři československé stíhačky.

Nešťastnému pilotovi už zbývá necelá půlhodina života. Letí od slovenské Senice směrem k řece Moravě a také k české a rakouské hranici. K železné oponě mu chybí asi osm kilometrů. Už se k ní nedostane.

SMS zdarma

Pokud si objednáte aktuální SMS zpravodajství portálu iDNES.cz, budete mít službu první měsíc zdarma a potom za 29 Kč/měsíc. Platí pro zákazníky O2. Více zde

Mezi obcemi Čáry a Kúty zasáhla jeho stroj osudná střela. Bylo to v 15.56. "Když bylo letadlo nad borovým lesem, tak jsem viděl, že najednou prudce klesá k zemi," uvedl jeden ze svědků. Co však bylo skutečnou příčinou pádu letounu, samozřejmě svědek netušil. A ani to neměl šanci zjistit.

Falešná zpráva pro Poláky

V tehdejším tisku se totiž o tragédii neobjeví ani zmínka. Místo nehody policie uzavře a tělo nešťastného pilota bude na náklady polského konzulátu tajně převezeno do vlasti. I když je zahájeno vyšetřování, jeho výsledek nebude tak úplně odpovídat skutečnosti. V závěrečné zprávě chybí klíčová informace, že letoun byl sestřelen.

Mužem, který čelil podezření, že se pokusil zakrýt skutečnou příčinu tragédie, byl tehdejší generálporučík Josef Remek, náčelník letectva a zástupce ministra národní obrany (otec kosmonauta Vladimíra Remka).

"Závěrečná zpráva, která byla z rozhodnutí náčelníka letectva a vojsk PVOS (protivzdušné obrany státu) Josefa Remka zaslána také náčelníku generálního štábu Polské lidové armády, neobsahuje zmínku o provedení výstražné a ničivé palby," píše se v tehdejší zprávě prokuratury.

Ta se případem bezprostředně po tragédii sice zabývá, ale nakonec dochází k překvapivému závěru, že sestřel letadla není trestným činem, neboť zásah byl proveden na žádost polské strany vůči polskému občanu a zabránil jeho úletu do kapitalistické ciziny.

Kdo vydal rozkaz?

Nejvyšší českoslovenští představitelé však pravdivé informace dostali. O tom, že letoun byl opravdu sestřelen, je informován jak ministr vnitra Jaromír Obzina, tak stranický tajemník Vasil Biľak. Ačkoli po pádu komunismu začala policie vyšetřovat řadu nezákonností z minulé éry, tato tragédie zůstávala zpočátku v zapomnění.

Až po roce 2000 se jí začal zabývat Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). "Dospěli jsme k závěru, že případ byl v rozporu už s tehdejšími předpisy," říká ředitel ÚDV Pavel Bret.

Vyšetřování odhalilo, kdo nařídil pilotovi střílet. Byl to velitel protivzdušné obrany Josef Marušák, kterého informovala důstojnice pro styk se zahraničím, že polská strana žádá sestřelení letounu.

Jenže případ tím končil: Marušák byl v té době už po smrti a odpovědnost dalších osob nebyla jasná. ÚDV se tedy zaměřil na tehdejšího velitele letectva Remka, kterého podezíral z již zmíněného falšování informací o skutečných příčinách tragédie.

"... událost byla uzavřena jako letecká nehoda na podnět generála Remka. Je tedy důvodné podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele," píše se ve zprávě ÚDV.

Jenže i nyní případ končil: také Josef Remek byl totiž po smrti.

Vede stopa k Jaruzelskému?

Ačkoli se tehdy zdálo, že případ je definitivně uzavřen, v současné době jej znovu začala vyšetřovat slovenská policie. "Trnavská policie žádala materiály z Česka i Polska a bude žádat od těchto zemí i právní pomoc," uvedla Martina Kredatusová z trnavského policejního ředitelství, které případ nově otevřelo na podnět slovenského Ústavu paměti národa.

Případ nyní vyšetřují i sami Poláci.

Otázka zní: Kdo v Polsku schválil sestřel letadla? Byl to opravdu generál Jaruzelski, pozdější polský prezident? V době tragédie byl Jaruzelski ministrem národní obrany.

"Momentálně se provádí šetření ve věci, nevede se proti žádné konkrétní osobě," říká mluvčí polského Institutu paměti národa Andrzej Arseniuk. Upřesnil, že jeho kolegové mají k dispozici množství podkladů z Polska, ale materiály z Prahy jim zatím chybějí.

V československých archivních dokumentech se výslovně uvádí, že z Varšavy přišel "požadavek ministra národní obrany Polské lidové republiky k přímé palbě na tento letoun". Jméno Jaruzelski tam však uvedeno není.

"I když formálně za to nese odpovědnost,
nejsem si jistý, jestli Jaruzelski k tomu dal rozkaz. To mohlo být rozhodnuto v časové tísni na štábu letectva," říká historik Petr Blažek.

Čtěte v úterní MF DNES

Kdo mohl dát pokyny k sestřelení polského letadla? Jak úspěšná bude slovenská policie při šetření případu? Čtete rozhovor s Lubomírem Morbacherem ze slovenského Ústavu paměti

národa na stránkách MF DNES.

.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.