Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český Mendělejev

aktualizováno 
-
V rodině známého pražského advokáta a vlastence se 8. května 1855 narodil Bohuslav Brauner (zemřel 1935). K překvapení všech se dal na chemii. Ve dvaceti narazil při spektrální analýze jáchymovského smolince na neznámý prvek, ale vídeňské ministerstvo vyučování mu nedalo dost rudy, čímž "rezervovalo" objev radia pro manžele Curieovy. To už Brauner míří jinam seznamuje se s Mendělejevovou ideou periodického systému prvků: "Jako by mi bělmo z očí spadlo, stala se mi rázem jasnou celá řada problémů chemie teoretické." Po vítězné polemice se dvěma renomovanými švédskými vědci, kteří chtěli periodický systém vyvrátit, mu - holobrádkovi - tleská celý vědecký svět. Mendělejev mu nabízí přátelství. Veden duchem periodismu, Brauner předpovídá existenci několika prvků vzácných zemin (včetně promethia, které v přírodě neexistuje a uměle se jej podaří připravit až roku 1945). Druhou Braunerovou doménou jsou relativní atomové hmotnosti prvků. Roku 1888 navrhl jako jejich základ kyslík, což bylo počátkem 20. století přijato a platilo do roku 1961. Brauner, člen sboru navrhovatelů Nobelových cen za chemii, byl nejproslulejším českým chemikem své doby. V kategorii "všech dob" ho překoná jenom jeho žák Heyrovský - na navrhovatele to sice nedotáhne, zato cenu rovnou získá.

Koleje na Kladno

Po dvou letech výstavby zahajuje v květnu 1830 provoz druhá koňská železnice v Čechách - první spojuje zatím České Budějovice s rakouskými hranicemi. Vede z nádražíčka u pražské Písecké brány do stanice Vejhybka (dnes Kladno). Do tří let bude prodloužena přes Lány až k velké pile v křivoklátských lesích, měří tedy asi 60 km. Do Prahy vozí dřevo a občas lomový kámen, zpět jezdí převážně prázdná. Teprve od poloviny 19. století, s dalším rozmachem spotřeby "černého kamene" linka přestane prodělávat. Páry se dočká až roku 1863, pět let nato bude prodloužena do Prahy-Bubnů a stane se tak základem České severovýchodní dráhy.

Slovenský teoretik fyziky

5. května 1905 se v Martině narodil fyzik Ján Fischer (zemřel 1980). Absolvoval Univerzitu Karlovu, během stáže v Curychu se významně podílel na ověřování některých aspektů právě vzniklé kvantové mechaniky - jeho vzorec pro úhlové rozdělení elektronů vylétajících při fotoelektrickém jevu, odvozený teoreticky roku 1930, seděl praxi jako ulitý. Po návratu dělal tento badatel světové třídy gymnaziálního profesora, na bratislavskou Univerzitu Komenského šel učit až roku 1950.

Pan patolog

7. května 1855 se v Dolních Kralovicích na Benešovsku narodil zakladatel české patologické anatomie Jaroslav Hlava (zemřel 1925). V devětadvaceti se stal profesorem na již české větvi pražské univerzity, kde vzápětí pitval Bedřicha Smetanu, napsal první české učebnice patologické anatomie a bakteriologie. Po vzniku Československa byl jmenován prvním prezidentem státní zdravotní rady a ještě za svého života se stal klasikem, to když byl roku 1921 nový patologicko-anatomický ústav Lékařské fakulty Karlovy univerzity pojmenován po něm.

První přijímač "rádiových" vln

Na zasedání Ruské fyzikální a chemické společnosti 7. května 1895 přednáší učitel vojenské školy v Kronštadtu Alexandr Stěpanovič Popov "O vztahu kovového prášku k elektrickému vedení". Jako doplněk zde předvádí "grozootmětčik" (hlásič bouřek) - v podstatě detektor elektromagnetických vln (vznikajících i při blesku). Jejich zachycení ohlásí zazvoněním. Je natolik citlivý, že zaznamenává bouřku ve vzdálenosti až 30 km! "Můj přístroj se může po dalším zlepšení stát vhodným k předávání signálu na dálku," končí vynálezce. Pootevřel tak dveře k vývoji rozhlasu.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.