Ivo Strejček

Ivo Strejček | foto: www.istrejcek.cz

Český europoslanec dává vydělat až třinácti lidem

  • 239
Velká část ze 24 poslanců, kteří v posledních pěti letech reprezentují Česko v Evropském parlamentu, čerpá "na doraz" náhrady, které by jinak musela vracet. Pod některými tak pracuje i takový počet lidí, za který by se nemusela stydět menší firma. Rekordmanem je Ivo Strejček se svými třinácti asistenty. Měsíčně přitom jeho tým stojí 430 tisíc.

Není divu, že se z lístku do Štrasburku stalo dobré platidlo. Stačí se trochu zorientovat v poslaneckých výhodách a je jasné, že se tu dají s trochou šikovnosti "otáčet" miliony.

Průzkum, který si MF DNES udělala mezi současnými europoslanci, ukázal, že se naši reprezentanti dokázali zorientovat velmi obstojně. Dávno pochopili základní pravidlo Štrasburku: peníze, které musíš vrátit, vyčerpej do dna a nevratné náhrady ušetři pro sebe.

Poslanec KSČM: Vaše otázky jsou nedůstojné

MF DNES oslovila všech čtyřiadvacet stávajících poslanců Evropského parlamentu a požádala je o "účet" za dobu jejich fungování. Nejméně ochotní byli překvapivě ti poslanci, kteří obsadili první místa kandidátek do červnových voleb.

Peníze poslanců

Plat:
61 400 Kč měsíčně

Na asistenty:
470 tisíc Kč měsíčně

Na kancelář v ČR:
110 tisíc Kč měsíčně (nevykázané peníze se nemusí vracet)

Příspěvek na vzdálenost:
do 500 km 0 Kč
do 1 000 km 3 000 Kč
1 000–1 500 km 7 200 Kč

Kapesné:
Na den v Bruselu: 7 750 Kč

Neodpověděl lídr kandidátky za ODS Jan Zahradil ani lídr komunistické kandidátky Miloslav Ransdorf. Jeden z lídrů ČSSD Richard Falbr odkázal MF DNES na finanční oddělení, kde však požadovali poslancův souhlas. Ten Falbr nedodal. Ze stranických lídrů odpověděla jen Zuzana Roithová z KDU-ČSL.

Jak se ukázalo, každá strana má svá specifika. Poslanci za ODS rádi zaměstnávají ve své kanceláři příbuzné (Petr Duchoň, Ivo Strejček), poslanci za KDU-ČSL zase našli zalíbení v ultravýhodném důchodovém pojištění (Zuzana Roithová, Jan Březina).

A velká část poslanců za sociální demokracii a komunisty se cítila dotčena, že od nich vůbec někdo chce vědět, kolik čerpají z poslaneckých fondů. "Vaše otázky pokládám za natolik nedůstojné a manipulativní, že na ně nehodlám odpovídat," odepsal například komunista Daniel Strož.

Půl milionu na asistenty

Když přišli současní poslanci v roce 2004 do Evropského parlamentu, dostali stostránkovou brožuru, která jim vyčíslovala výhody, ze kterých budou coby členové Evropského parlamentu čerpat.

Nejštědřejší sumu tvořil asistenční příspěvek, který se za posledních pět let vyšplhal téměř na půl milionu korun měsíčně. Velkorysý fond měl jeden háček – všechny asistenty a poradce bylo třeba zaměstnat takzvaně na švarcsystém. Asistenti si pořídili vlastní živnostenský list a s poslancem uzavřeli smlouvu o dílo.

anketa

Dejte hlas své straně v eurovolbách nanečisto

Poslankyně Jana Hybášková uzavřela během posledních pěti let 44 takových smluv. "Je to tak komplikovaný systém, že na to musíte mít daňového poradce," říká. Peníze, které nevyúčtuje za asistenty, vrací zpět. S náhradami, které poslanec dostává na kancelář v Česku, je to naopak – čím méně utratí, tím více mu zůstane.

Poslanci mají nárok i na další výhody. Kromě osmitisícového příspěvku za den v Bruselu či ve Štrasburku dostávají ještě "vzdálenostní příspěvek". Pražští poslanci mohou závidět těm z Brna. Zatímco z Prahy je to do Bruselu 900 kilometrů a příspěvek "jen" tři tisíce korun za cestu, ti ze vzdálenějšího Brna si účtují "odškodné" přes sedm tisíc korun.

100 voličů na výlet zdarma

Tím výhody v "unijním" parlamentu nekončí. Poslanec může každý rok přivézt do Bruselu "na exkurzi" sto voličů, o které se parlament postará all inclusive. Částku kolem půl milionu korun ročně smí utratit za publikační činnost.

Tyto peníze nesmějí skončit v kapsách poslanců, je však možné podpořit "svou" instituci. Část poslanců za ODS takto posílá peníze do CEVRA, které založil ministr Ivan Langer z ODS.

Měsíční "útrata"

Jana Bobošíková, nezávislá
– 470 tisíc Kč za asistenty a poradce
– 9 zaměstnanců
– 36 tisíc Kč za kancelář
– nemá důchodové připojištění

Jan Březina, KDU-ČSL
– 470 tisíc za asistenty a poradce
– 8 zaměstnanců
– cenu kanceláře nespecifikoval
– má důchodové připojištění

Hynek Fajmon, ODS
– 378 tisíc za asistenty a poradce
– šest zaměstnanců
– za kancelář v ČR 56 tisíc
– nemá důchodové připojištění

Richard Falbr, ČSSD
– nespecifikoval výdaje na asistenty
– 4 zaměstnance
– za kancelář platí 20 tisíc
– nemá důchodové připojištění

Věra Flasarová, KSČM
– nespecifikovala výdaje na asistenty
– 4 zaměstnance
– cenu kanceláře nespecifikovala
– nemá důchodové připojištění

Jana Hybášková, EDS
– 470 tisíc za asistenty a poradce
– zaměstnává přes 5 asistentů
– cenu kanceláře 113 tisíc
– nemá důchodové připojištění

Vladimír Remek, KSČM
– nespecifikoval "cenu" asistentů
– nespecifikoval počet zaměstnanců
– 70 tisíc za kancelář
– nemá důchodové připojištění

Zuzana Roithová, KDU-ČSL
– 470 tisíc za poradce a asistenty
– 8 zaměstnanců
– nespecifikovala cenu kanceláře
– má důchodové připojištění

Ivo Strejček, ODS
– 432 tisíc Kč za asistenty a poradce
– 11 zaměstnanců
– 35 tisíc za kancelář
– nemá důchodové připojištění

Nina Škottová, ODS
– nespecifikovala "cenu" asistentů
– 7 zaměstnanců
– nespecifikovala cenu kanceláře
– nemá důchodové připojištění

Oldřich Vlasák, ODS
– 270 tisíc Kč za asistenty
– 6 zaměstnanců
– nespecifikoval cenu kanceláře
– nemá důchodové připojištění

Tomáš Zatloukal, ODS
– 470 tisíc za asistenty a poradce
– 5 zaměstnanců
– nespecifikoval cenu kanceláře
– má důchodové připojištění

Kdo neodpověděl:
Jaromír Kohlíček, KSČM
Jiří Maštálka, KSČM
Miroslav Ouzký, ODS
Miloslav Ransdorf, KSČM
Milan Cabrnoch, ODS
Petr Duchoň, ODS
Josef Zieleniec, SNK-ED
Jaroslav Zvěřina, ODS
Vladimír Železný, Nezávislí
Daniel Strož, KSČM
Jan Zahradil, ODS
Libor Rouček, ČSSD


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue