Patnáctiletá Michaela Chocholoušová ze základní školy v Pardubicích patří k výjimkám. Z deseti početních otázek v testu odpověděla správně na devět. Matematika jí jde stejně dobře jako čeština. Většina vrstevníků je na tom hůř.
Své znalosti v matematice a českém jazyce a studijní předpoklady poměřilo v uplynulých týdnech v plošném testu pod taktovkou státu celkem 12 683 žáků devátých tříd ze tří krajů: Libereckého, Pardubického a Karlovarského.
Ministerstvo školství chce, aby plošné testy dětí v pátých a devátých třídách základních škol v budoucnu nahradily nespravedlivé přijímací zkoušky na střední školy.
Dětem nejde geometrie
Výsledky potěšily učitele češtiny. Děti v průměru v testu dokázaly správně zodpovědět 63 procent otázek. Učitelé počtů se tak dobré vizitky nedočkali: většina jejich svěřenců zvládla správně spočítat jen čtyři příklady z deseti. Průměrná známka se tak blíží čtyřce.
|
JAK DEVÁŤÁCI V TESTU USPĚLI |
|
ČR celkem |
| Pardubický kraj český jazyk 64,3 % matematika 44,2 % studijní dovednosti 54,5 % |
| Liberecký kraj český jazyk 63,3 % matematika 43,2 % studijní dovednosti 55,1 % |
|
Karlovarský kraj |
|
Poznámka: Nejlepší známka v každém testu je 100%. Testu se zúčastnilo 12 683 žáků devátých tříd ve třech krajích. Zdroj: CERMAT a krajské úřady. |
Děti přitom "pohořely" hlavně na úlohách z geometrie. Vyřešit je dokázala jen pětina z nich. "Je nám to líto. Ukázalo se, že děti mají k matematice mnohem dál než k jiným předmětům. Vedle geometrie nezvládají také úlohy postavené na abstraktním myšlení. Tedy ty, ve kterých jim třeba čísla nahradíme písmenky," říká Eva Lesáková z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, která test z matematiky pomáhala připravit.
Že děti matematika moc nebaví, potvrdil i nedávný průzkum Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Jen necelá třetina z devíti tisíc dotazovaných školáků v něm uvedla, že se na hodiny matematiky těší a že počty nezanedbávají ani při domácí přípravě.
"Právě v tom je problém. Naprostá většina dětí se matematiku doma vůbec neučí. Myslí si, že když látku nepochopily ve škole, že už to stejně nemá cenu," vysvětluje ředitel základní školy v Hlinsku na Pardubicku Pavel Ludvík, který je učitelem matematiky. "Hodin matematiky je ve školách málo a o geometrii už ani nemluvím," doplňuje ho Eva Lesáková.
Náhrada za přijímačky
Už příští rok by se do testování měli zapojit školáci i z dalších krajů. Ministerstvo počítá s tím, že úplně všichni deváťáci by mohli své vědomosti v jednotné zkoušce porovnat možná už za dva roky.
Pokud s tím střední školy budou souhlasit a test v budoucnu nahradí přijímací zkoušky, děti na tom vydělají. Alespoň částečně odpadne stres a tréma, které nyní přijímačky provázejí. Děti totiž budou zkoušku skládat v prostředí své třídy, na které jsou zvyklé.
|
JAK DĚTI (NE)BAVÍ MATEMATIKA |
|
Baví mě číst knihy o matematice: 10 % |
|
Poznámka: Děti mohly zatrhnout více odpovědí. Odpovídalo 9919 patnáctiletých školáků. Zdroj: Průzkum OECD z roku 2003. |
Jednotný test navíc učitelům umožní děti v deváté třídě na zkoušku připravit. Budou totiž předem vědět, co se od školáků zhruba bude chtít. Nyní si každá střední škola dělá přijímačky po svém. Někde už používají profesionální testy, v nichž se jen zaškrtává, jinde zůstávají u klasických písemek. Každého žáka tak učitelé musí připravovat na něco jiného.
Děti, které testování okusily, si ho chválí. I když to bylo zatím jen "na zkoušku". "Upevnilo mi to sebevědomí, takže jsem byla u přijímaček na gymnázium klidnější," vysvětluje budoucí gymnazistka Michaela Chocholoušová.
