Ulicí se line vůně kebabu odnaproti a arabský hlas velebící Alláha. Hlas vychází z oken, pod nimiž je napsáno: Pasáž Jiřího Grossmanna.
V islámské modlitebně v pražské ulici Politických vězňů, jen pár desítek metrů od Václavského náměstí, začíná páteční bohoslužba.
"Islám je milosrdenství a my nechceme nic od lidí, než aby byli šťastní," káže imám desítkám převážně mladých mužů. Ti se sklánějí k modlitbě.
Co si při ní myslí? Co si myslí o Česku a o tom, že "povinností každého muslima je, aby šířil poselství islámu", jak jim říká duchovní? Platí to i v Evropě? I v Česku?
Žiju jako Čech, cítím jako muslim
Hrozí Česku podobné nebezpečí jako Londýnu? A může se některá skupina muslimů v Čechách zradikalizovat? Ať se zeptáte kteréhokoliv muslima, uslyšíte dvojité ne.
"Naše země asi určitě není cílovou zemí. Nijak výrazně se neangažuje, a tak není cílem pro ty, kdo bojují za své národní nebo náboženské zájmy," říká Jana Al Oukla, která se stala muslimkou při studiích bengálštiny v muslimském Bangladéši.
"V naší společnosti je nás muslimů málo a - chvála Alláhovi - se tak mezi sebou dobře známe," říká Lazhar Maamri, ředitel Islámské nadace v Praze. "A víme, že jde i o naši bezpečnost. V Británii zemřeli i muslimové. Bomba si nevybírá."
Podobně hovoří i nestor českých muslimů Mohamed Ali Šilhavý: "Proč by se lidé radikalizovali? Většina muslimů z ciziny tady má české manželky nebo obchoduje a daří se jim dobře - každý je rád, že jim to klape, a nechtějí potíže."
Z rozhovorů vyplývá, že většina lidí vidí tři zásadní rozdíly mezi muslimy v Čechách a třeba v Británii.
Tam je obrovská chudá komunita, která se uzavřela ve vlastní bublině, tady nepočetná a úspěšná, která se chce asimilovat. Rodiny žijí samy pro sebe, ne pro muslimskou obec.
"Nemůžeme vytvářet skupiny uzavřené do sebe. Chceme a musíme žít normálně a sžít se. Žít normálně jako vy. Vlastně nemá být žádné vy a oni, ale my," říká Maamri.
"Žijeme pod jednou vlajkou a máme jednoho prezidenta." Mohammad Al Nabulsi přišel do Česka v 70. letech a už zůstal. "Chci žít v pohodě. Návod je jasný: žiju jako Čech, cítím jako muslim, ale dodržuju zákony naší země."
"Nechceme žádný Čechistán. Samozřejmě, když žiju na území nějakého státu, uzavřu s ním vlastně smlouvu a musím plnit zákony, které ten stát má," zní podobně jiný hlas.
Usáma? Třeba měl i dobré úmysly
Všechno je růžové - ale jen do chvíle, kdy přijde řeč na Usámu bin Ládina, 11. září a další atentáty. Najednou se objevuje jiný úhel pohledu a vyhýbavé formulace. Náznaky o spiknutí a narážky ve stylu "kdo ví, jak to všechno bylo".
Každý, s kým hovoříte, bez váhání odsoudí 11. září i Londýn, ale když má vynést soud nad Usámou, zarazí se: "Já ho osobně neznám, těžko ho mohu odsoudit," říká jeden muž a dodává: "Jako technik potřebuji fakta."
Mohamed Ali Šilhavý podotýká: "Možná má i dobré úmysly, ale forma je špatná. Možná si myslel, že to může mít nějaký smysl, ale výsledky tomu neodpovídají. Byla tam spousta mrtvých a to je třeba odsoudit."
Někteří váhají, zda za tím byl vůbec Usáma. "Byl to útok, který rozpoutal válku proti islámu. Co když za tím mají prsty tajné služby Ameriky a Izraele?" nadhazuje Al Oukla.
Je to teorie, kterou Evropan považuje za nesmyslnou a lidé na Blízkém východě za zcela pravděpodobnou. Z jejich pohledu má logickou oporu.
"O Usámovi se říká, že je inteligentní. Jak mohl tedy věřit, že porazí Ameriku, když zabije tři tisíce lidí?" vznáší otázku pan Al Nabulsi.
"Uškodilo to islámu, neposloužilo to muslimům - proč by to tedy dělali? Proto je pro mě záhada, kdo se to snaží rozpoutat? Islámu to nijak pomoci nemohlo, to bylo jasné od počátku. Tak proč se to stalo?"
"Každý, kdo něco takového spáchá, musí vědět, že se to obrací v nenávist proti muslimům. A bude to mít následky pro miliony," říká podobně Al Oukla.
Vysvětlení, které koluje světem islámu, je logické. Západ po studené válce hledal nepřítele a snažil se, aby ho našel v islámu. A je zvláštní, zní Orientem, že Usáma byl tak dlouho spojencem Ameriky a teď je najednou proti ní. Za tím musí být něco jiného... Třeba byl jen využit a je robotem v nějaké vyšší hře.
"Kdo chce vidět střet civilizací, ten ho vidí," říká Šilhavý na adresu Západu. "Ano, kolují takové teorie, tak je to vždycky," komentuje to Maamri.
Evropan nechápe, jak někdo může takovou věc brát vážně. Ale na druhé straně spousta muslimů naprosto nechápe, že Evropané bez výhrad věří verzi o Usámovi a útoku proti Západu.
"Češi si myslí jen to, co jim média naservírují," říká Abumahfouz Bassam, medik z Jordánska. Sám je proti Usámovi - protože dělá špatnou službu islámu.
Diskuse nevedou k závěru. Kdo je vůbec terorista? ptají se muslimové v jakémsi sebeobranném reflexu. A kde je hranice mezi individuálním a státním terorismem?
Proč stát smí to, co je zločinem u samozvaného bojovníka?A kdo určí rozdíl mezi teroristou a bojovníkem za svobodu?
Moc se tu pije. A té nevěry...
Zeptejte se muslima, v čem se liší česká a arabská mentalita, a budete zírat. Moc velký rozdíl to není.
"Češi se rádi scházejí s hospodách a kavárnách, Arabové v kavárnách a čajovnách. Češi hrají karty, Arabové šachy a domino," říká Mohamed Ali Šilhavý. "Znamená to, že snaha scházet se a komunikovat je všude."
Ale jsou i jiné věci. Muslimové říkají, že v jejich světě rodina mnohem víc drží pohromadě, lidé mají dobré vztahy se sousedy. "Neumím si představit, že by syn vyhodil otce z domu. Nebo že by Arab dva měsíce nevěděl, co je se sousedem," říká Lazhar Maamri.
"Češi jsou klidnější, pracovitější, ale to je třeba tím, že je tady chladněji," říká s lehkým humorem Maamri.
Ne vždy to však musí být přednost: z rozhovorů vyplývá, že mnozí nechápou, proč jsou pro Čechy tak důležité peníze, auta, domy. "My Arabové bereme život tak, jak je. Proto se o nás asi říká, že jsme flegmatici."
"Moc se tady pije," říká medik Bassam. Vskutku: z hlediska islámu je Česko celkem dekadentní zemí: alkohol, nevěra, prostituce.
A ještě něco - podle Arabů se málo usmíváme a naším národním sportem je pomlouvání. Otázka, jak se jim tady žije, vyvolá u většiny českých muslimů překvapení: "Úplně normálně," zní odpověď.
Ne všem. Zvláště po útocích na Londýn někteří slyšeli hněvivé dotazy "Proč nás chcete zabít?" či "Co tady pohledáváte?" Většina lidí říká, že Češi jsou, "Alláh zaplať", tolerantní.
Jana Al Oukla má jiný názor: "Stalo se mi, že mi někdo chtěl strhnout šátek, jedné známé zase chtěli strhnout závoj. V Kladně nám jistí sousedi trhali poštu. Nemůžu říct, že tady je společnost snášenlivá. V Německu jsou mnohem dál. Ale myslím, že to je spíš z nedostatku poznání. Neřekla bych, že by lidé tady byli nějak výjimečně agresivní."
Korán? Snad Korkorán, ne?
Al Nabulsi říká, že lidé všude rádi uvažují v zaběhaných schématech: "A tak snadno věří, že terorismus je vlastnost islámu a že islám je náboženství, které vede ke střetu s jinými. Říkám to přesto, že jsem velmi vlažný muslim."
Šilhavý tvrdí, že předsudky se táhnou už od křižáckých válek. "Je zvláštní, že přestože jsou obě kultury ve styku tak dlouho, znají se tak málo."
Zažil to i sám, když si jako student šel koupit Korán. "Prodavačka nevěděla, co chci. Korán? Myslíte určitě knihu Hrdinný kapitán Korkorán, že?"
