Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Českou úrodu ničí portugalští slimáci

  0:01aktualizováno  0:01
Česku, stejně jako dalším středoevropským zemím, hrozí ekologická katastrofa, kterou mohou způsobit zcela nenápadné druhy živočichů. Přírodní rovnováhu v tuzemsku ohrožuje sotva viditelný, zato však agresivní hmyz, a v poslední době zejména oranžoví slimáci. Nemají v Česku přirozeného nepřítele, takže jsou například v Polabí schopni v několika dnech zdecimovat úrodu zemědělců.

Ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička připomíná, že například vloni slimáci sežrali nejdříve rostliny, které jim chutnají, a pak se pustili do hektarových polí zeleniny, a dokonce i obilí.

"Ten hnusný plž, který sem zřejmě přišel s pomeranči dováženými z Pyrenejského poloostrova, tu nemá jediného nepřítele - ani slepice či ježci ho nežerou, protože vylučuje ohromné množství slizu. Pomáhá jen sůl," říká Větvička.

Invaze plžů pokračuje i letos. Nejen v Polabí, ale například na Zlínsku či Slovácku. "Začalo to tam, kde to loni skončilo a těžko se s tím bojuje," přiznává vedoucí vsetínské rostlinolékařské správy Zdeněk Trcálek.

Obdobné to podle šéfa zahrady je například s motýlkem klíněnka jírovcová, jenž do Česka dorazil z Balkánu teprve nedávno - v roce 1986. Ani ona nemá v tuzemsku přirozeného nepřítele. Téměř zničila všechny kaštany a začíná požírat i další listnaté stromy.

"Klíněnka začíná být velkým evropským problémem. Na likvidaci klíněnky v tuzemsku pracuje už několik vědeckých institucí," dodává Větvička. Ústav organické chemie získal od Evropské unie i grant, aby jeho experti pokračovali ve vývoji nadějného feromonu.

Čeští vědci se vydali na Balkán a pak i do Číny, odkud klíněnka pochází, aby tam našli jejího přirozeného protivníka.

Česku škodí cizí živočichové a rostliny
Největším zlem pro zeměkouli je zřejmě člověk: mýcením jihoamerických pralesů ničí zelené plíce planety. A nyní ji škodí i obrovským transferem živočichů a rostlin do míst, v nichž nikdy nežili a nevegetovaly a nemají tam přirozeného nepřítele, takže se přemnožují.

Přírodě podle expertů například velmi škodí neuvážené stěhování flory i fauny, jež může v extrémních případech vyústit v rozsáhlé ekologické katastrofy. Třeba v podobě vymírání lesů či ničivých náletů sarančat na vše, co se zelená. Kyselými dešti už tak dost oslabená příroda už nemá síly, aby odolala například neobvyklému a rychle množícímu se hmyzu.

Na oranžové slimáky, kteří byli do Česka dovezeni z Pyrenejského polostrova spolu s tamním ovocem, pak platí jen predátoři, kteří tu nežijí. Slepice ani ježci tyto slimáky kvůli atypické chuti i množství slizu nežerou.

Ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy Václav Větvička varuje, že pokud stát podcení rizika, která vyplývají z toho, že se v Česku po pádu železné opony začínají více než kdy jindy ve velkém objevovat neobvyklé druhy hmyzu, živočichů či rostlin, může to časem vyústit v ekologickou katastrofu.

Například Klíněnka jírovcová zdecimovala už téměř všechny kaštany v Česku a stejným problémem začíná být i pro ostatní evropské země. Ani ona totiž nemá na tomto kontinentu přirozeného nepřítele.

"Ohromné nebezpečí klíněnky spočívá zejména v tom, že se začíná pomalu 'přeškolovat' i na kaštany, které ji ještě nedávno nechutnaly," říká šéf botanické zahrady Větvička.

Botanici se proto obávají, aby se klíněnka časem nepustila do javorů, které jsou kaštanu nejblíže. Stopy klíněnky na javorech už byly nalezeny. A jakmile se metabolicky přizpůsobí, tak českým lesům hrozí velké nebezpeční - varují experti.

"Pokud začne baštit javory, tak je opravdu zle," souhlasí Větvička.
Ústav organické chemie a biochemie získal proto od EU grant, který českým expertům umožnil výzkumou cestu do Číny, kde žijí přirození nepřátelé tohoto hmyzu.

"Klíněnka obsadila už téměř celé Německo a dnes se rozsáhle šíří po Francii i Belgii," konstatuje Ivo Holý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Právě v tomto ústavu vyvinuli lapač na tyto motýly, který se dnes používá v tuzemsku i v zahraničí, zejména v Německu.

Jako návnada v něm slouží feromony - chemické látky, jimiž samičky lákají samečky. "Lapače se používají k včasnému odhalení výskytu klíněnky, takže je pak možné proti ní nasadit postřiky," vysvětluje Holý. Další metodou boje proti klíněnce je shrabování listí a jeho spalování, případně důkladná kompostace pod plastovou fólií a vrstvou zeminy, kde teplo a nedostatek vzduchu kukly zabije.

Třebaže českým zemědělcům dělají nyní starosti oranžoví plži, dovezení z Pyrenejského poloostrova, kteří tu nemají přirozeného protivníka, botanik Větvička varuje před nesrovnatelně větší zhoubou sarančaty, která se do Evropy mohou dostat z jižního Ruska. "Tak to by byla strašlivá metla," míní Větvička.

Z jeho informací vyplývá, že zhoubné explozi sarančat v Rusku nahrává způsob tamního farmaření. "Bylo by tragickým omylem se domnívat, že se to k nám nemůže dostat," varuje Větvička.

Vážným problémem pro alergiky je však už dnes nenápadná a rovněž do Česka dovezená rostlina Ambrosie, která pochází z USA. Natolik velkým, že v pylovém zpravodajství začínají varovat před jejím pylem - pro nemalou část české populace jde o velmi nepříjemný alergen.

Experti varují před názory, že si příroda pomůže sama. V tom případě zastavme všechna očkování a pak přežijí skutečně jen ti nejsilnější lidé, upozorňují.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump si před akcí proti KLDR vyžádá souhlas Soulu, tvrdí Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump jihokorejskému vedení slíbil, že v případě jakéhokoli rozhodnutí ohledně Severní Koreje si vyžádá svolení Soulu, řekl...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.