Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Českou televizi může vést i politik, míní Bobošíková

  15:02aktualizováno  22. července 13:06
Mohla být prezidentkou i ředitelkou České televize. Doopravdy byla Jana Bobošíková europoslankyní a novinářkou. Je plná energie i plánů, jak se její strana Suverenita usadí ve Sněmovně. V rozhovoru s Barborou Tachecí mimo jiné obhajuje, proč by ČT mohl řídit politik.

Nejvíc se proslavila v době takzvané televizní krize, kdy se kvůli ní a tehdejšímu řediteli Hodačovi zaplnilo Václavské náměstí. Známe se dvacet let, proto si tykáme.

Nikdy neříkej nikdy, to je tvé heslo. Vážně neexistuje jediná funkce, u níž bys měla pochybnosti, zda ji zvládneš?
Já už jsem jednou řekla, že nikdy nebudu předvádět plavky. Taky už asi nebudu matkou.

Ale já říkám funkce - tím myslím manažerské nebo politické.
Nikdy člověk neví, co mu život přinese.

Zažíváš někdy strach z nezvládnutí?
Denně to zažívám.

Že to na tobě není vidět...
Neříkám, že mám sebevědomí nízké, ale rozhodně nemám sebevědomí za každých okolností a v každé životní situaci.

Kdy například jsi měla sebevědomí při zdi?
Profesionálně jsem měla sebevědomí při zdi, když jsem vyhodila Václava Klause ze studia, ale přesto jsem to zvládla.

A v politice?
Čím víc zblízka jsem poznala politiky, tím mi to sebevědomí rostlo.

To vysvětluje, proč ho teď máš v oblacích.
Nemyslím, že ho mám v oblacích. Ale vstupovala jsem do politiky s velkou pokorou a chtěla jsem se od těch lidí hodně učit. Zjistila jsem, že od málokoho v politice je co se učit.

Očima Barbory Tachecí

Znám ji skoro dvacet let a mám dojem, že se nemění. Její pocit, že vše, co dělá, dělá správně, je vidět už na její chůzi směrem ke studiu. V moc hezkých letních šatech proplouvá redakcí a ti, kteří v ní sedí, musí zvednout hlavu, i kdyby nechtěli. Jana Bobošíková poutá pozornost nejen svou postavou a dlouhými černými vlasy, ale i tím, co z ní vyzařuje. A vážně nežije jen politikou. Vypráví s nadšením o dcerách a o tom, že večer vyráží na mejdan. Ani stopa po skleslosti z neúspěšné kandidatury na post šéfky České televize. "Vážně tě to neštve?" ptám se před studiem nad kafem. "Ale prosím tě, prostě mě nechtěli, co naděláš." Jede dál jak buldozer. Zarputilá byla vždycky.

A od koho v politice je co se učit?
Od Václava Klause. Od Miloše Zemana. Od Margaret Thatcherové.

Chybí ti tam Jiří Paroubek. Od toho ne?
Zatím jsem o tom nepřemýšlela, zda bych se od něj něco chtěla učit.

Česká televize pro mě není uzavřená záležitost

Co považuješ za svoji největší prohru?
Kauzu Česká televize. Ne proto, že jsem musela v průběhu televizní krize odejít, ale že jsem tehdy připustila - a táhne se to se mnou dosud - že byly napsány desítky a stovky lží, kterým jsem se v té době nebránila.

Jaká je největší lež, která o tobě byla publikována?
Že jsem dcera Marie Kabrhelové (funkcionářka KSČ, pozn. red.).

To je snad legrace, ne?
No, pro moji maminku to legrace není. Já ji mám ráda a vážím si jí a jí to docela ublížilo. Tohle byla lež, kdy se poprvé u nás v rodině plakalo.

Je pro tebe Česká televize v tuto chvíli uzavřená záležitost?
Samozřejmě, že ne. Jsem přesvědčená, že v budoucnu výrazným způsobem promluvím do toho, jak bude Česká televize vypadat. Buď jako zákonodárce, nebo jako někdo v managementu.

Překvapila tě nula hlasů pro tebe v prvním kole volby ředitele ČT?
To mě překvapilo.

Myslíš, že by bylo v pořádku, aby televizi veřejné služby řídil člověk, který je či byl šéfem politické strany?
Jednoznačně. Je to v souladu se zákonem a myslím si, že je to v pořádku. Samozřejmě podle zákona je pak nutné se vzdát politických funkcí.

Takže kdyby se ucházel o post šéfa České televize třeba Jiří Paroubek nebo Mirek Topolánek, nebyl by důvod k nervozitě?
Pokud by v okamžiku, kdy budou zvoleni, přestali být aktivními politiky a přišli s projektem, který by oslovil radní, pak je to zcela v pořádku.

Rozhovor Barbory Tachecí s Janou Bobošíkovou

A ty jako divák bys měla důvěru v takovou televizi?
V takovou televizi patrně úplně ne, ale třeba bych měla důvěru v televizi, kterou by řídil pan Uhde, který byl svého času předsedou České národní rady.

Stále se nemohu zbavit naivistického pocitu, že v čele televize veřejné služby by měl být člověk politicky nezávislý. A žádný šéf politické strany, ať funkci položí kdykoliv, už nemůže být politicky nezávislý.
Já ti rozumím. Ale politická nezávislost přece není ve stranickém členství. Já znám spoustu lidí, kteří si zakládají na své takzvané nezávislosti, ale to, jak pomáhali politikům například v době sarajevského atentátu, jak manipulovali vysíláním, to bylo něco nevídaného. A ti lidé se do dneška hrdí tím, že v životě nebyli v žádné politické straně. Takže v členství v politické straně…

Jana Bobošíková

Narozena 29. září 1964, vystudovala VŠE v Praze. Je vdaná za podnikatele Pavla Bobošíka, má dvě dcery.

Kariéra:
V letech 1994 až 1999 byla redaktorkou ČT, později poradkyní Václava Klause. Na přelomu let 2000 a 2001 působila jako šéfka zpravodajství ČT - v době takzvané televizní krize. V letech 2001 až 2004 uváděla diskusní pořad Sedmička na TV Nova. V roce 2008 kandidovala na prezidentku za KSČM, kandidaturu během volby stáhla. Od roku 2004 byla europoslankyní, letos její strana Suverenita při eurovolbách neuspěla. Bobošíková neuspěla ani při volbě ředitele ČT, nedostala žádný hlas. Záliby:
Četba, cestování, hudba, vaření, hra na klavír.

Mluvím o šéfování politické straně.
Nevidím v tom rozdíl. Jsem schopna nechat své politické názory za dveřmi.

Nabyla jsem opačného dojmu, když jsem od tebe četla výrok, ze kterého šel trochu mráz po zádech: Kdybych byla ředitelkou ČT, šlo by mi o to, aby Lisabonská smlouva nebyla přijata. Vážně jsi to řekla?
To jsem řekla. A vysvětlila: vnitřně by mi šlo o to, aby Lisabonská smlouva nebyla přijata. Zvnějšku by to vypadalo tak, že bych udělala vše pro to, aby se o Lisabonské smlouvě mluvilo ve všech aspektech, což se v České republice vůbec nedělo.

Tomu bych rozuměla, kdybys řekla, že ti jde o všestrannou informovanost o Lisabonské smlouvě. Jenže ty jsi řekla, že ti jde o to, aby nebyla přijata.
No ano. O to by mi šlo. Nástroje - jako ředitel televize - bych měla jenom ty, které by byly pod dohledem ostatních.

Jde mi o způsob myšlení. Myslím si, že žádný ředitel České televize ani kandidát na něj by neměl říkat, o jaké politické cíle mu jde. Ani by na ně neměl myslet. Rozumíš mi?
Rozumím. Já si myslím něco jiného.

Takže kdyby byl šéfem České televize třeba Jiří Paroubek, bylo by košer, kdyby řekl: Mně jde v České televizi o to, aby všichni dobře pochopili program ČSSD a pak ji volili. Takový výrok by ti přišel v pořádku?
Ano, protože každý člověk má nějaké preference. Jiřímu Janečkovi šlo přece před těmi osmi lety o drtivé vítězství svobody slova.

Ale když někdo řekne, že mu jde o svobodu slova, tak neprosazuje žádný cíl jedné politické strany.
Tady se dostáváme do toho, jak ty vnímáš svět a já vnímám svět. Já myslím, že za člověka mluví činy.

Co chtěl Paroubek? To je tajné

Proč ses scházela s Jiřím Paroubkem?
Protože o to měl zájem.

Co chtěl?
To je tajné.

Proč je to tajné?
Protože necítím potřebu o tom informovat. Ale rozhodně mi nenabídl, že ze mě udělá ředitelku televize. Můžeš být úplně klidná.

Takže o České televizi ani slovo?
Nebudu dál říkat obsah toho rozhovoru.

Je ti jeho politika blízká?
Přímo Jiřího Paroubka? V něčem ano, v něčem ne.

V čem ano, v čem ne?
Tak třeba se mi líbí jejich postoj k bojovníkům za svobodu. Nelíbí se mi populismus typu třináctý důchod nebo zdaňme bohaté.

Rozhovor Barbory Tachecí s Janou Bobošíkovou

Předpokládám, že poté, co tě komunisté nominovali na prezidentku, bys neměla problém s tím, kdyby sociální demokraté a komunisté po volbách vládli společně?
Ne. Měla bych s tím problém, protože se nepovažuji za levicově smýšlejícího člověka, z tohoto pohledu ano. Ale já neuznávám ty nejrůznější křiky: Zrušte komunisty. Protože komunisté jsou nalezlí ve všech takzvaných demokratických stranách.

Aniž bych bývalé komunisty obhajovala, mám pocit, že tím, že vystoupili z KSČ a vstoupili do jiné strany, se zřekli komunistické ideologie.
A my jim vidíme do hlav?

No... chovají se tak. Razí programy, u kterých nemám pocit, že by mysleli jako komunisté. Zatímco tito komunisté, kteří jsou sdruženi v KSČM, stále vzývají Lenina a nemám dojem, že by odsuzovali šílenosti, které jejich strana dělala.
Já odmítám toto společenské pokrytectví. Buď se zcela jasně prokáže, že jde o totalitní stranu, a pak ji společnost zakáže, ale pokud ta společnost na to sílu nemá, protože na to asi nemá argumenty, pak beru komunistickou stranu jako součást našeho parlamentního systému.

Nepopírám, že je součástí našeho parlamentního systému, ale ty mi připadáš, že na ni nemáš názor a čekáš, co řekne soud.
Ne, můj názor je hotový: pokud vznikne levicová koalice, budu s tím mít problém jako nelevicový občan, ale nebudu s tím mít problém z toho titulu, že je tam strana, která patří do našeho politického systému.

Ani náznak obav?
Jestli mám strach z Filipa a z Grebeníčka? To tedy opravdu ne. Myslím, že mechanismus ve společnosti je takový, že žijeme v demokracii a lidi si řeknou, co chtějí.

Kdo zažil komunisty, dobře ví, že když si v jednu chvíli lidé chtěli říci, co chtějí, už jim to nebylo moc platné. Měla jsi v rodině někoho, kdo by pod komunisty trpěl? Byl ve vězení, byl perzekvován, bylo mu režimem jakkoliv ublíženo?
Ne.

Jestli neuspěješ ve volbách do Sněmovny, zůstaneš v politice?
Ne. Zůstanu jako členka, ale už nepůjdu do žádných volebních kampaní a tak. Budu se s manželem věnovat byznysu.

Myslíš, že je vyloučené, že se v budoucnu ocitneš - stejně jako Olga Zubová - na kandidátce jiné strany?
Nevylučuji vůbec nic.

Vyvineš na téma Lisabon ještě nějakou aktivitu?
Jednoznačně. Ve chvíli, kdy se staneme členy Poslanecké sněmovny, udělám to, s čím senátoři váhají - dám dohromady jednačtyřicet poslanců a podáme ústavní stížnost.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud už jednou rozhodl, byť nad kratším úsekem Lisabonské smlouvy, ale tím nejspornějším…
To není pravda. Znám mnohem spornější úsek, který teď nebudu prozrazovat.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.