„Vytvoření Československa, do kterého se dobrovolně přičlenilo i Slovensko, bylo jednoznačně přínosem pro Slovensko z hlediska civilizačního i kulturního. Méně již z hlediska sociálního a hospodářského, protože se spojily dva nestejně rozvinuté celky,“ řekl Kamenec.
Z konce federace jsem byl smutný. Ale dnes je dobře, říká Kiska |
Dodal, že zmiňovaná nerovnost byla později zneužita k argumentaci, že Češi potlačují Slováky. Podle historika na Slovensku po vzniku Československa vznikaly školy, univerzita, národní divadlo a byl nastolen demokratický režim, který nelze srovnat s poměry v Uhersku.
Kamenec řekl, že naproti tomu za Rakousko-Uherska nemělo Slovensko své hranice a od poloviny 19. století čelilo výraznému asimilačnímu tlaku, když byla zavřena gymnázia a také kulturní instituce Matica slovenská.
„Zatímco česká společnost považovala vznik Československa za obnovení české státnosti, Slováci vnímali jeho vznik jako osvobození od asimilačního útlaku,“ uvedl Kamenec.
Československo vzniklo 28. října 1918. O dva dny později Slováci Martinskou deklarací vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného československého státu. Výročí Martinské deklarace si Slovensko letos připomene státním svátkem, 28. říjen na rozdíl od Česka na Slovensku svátkem není.
Fotogalerie |
Kamenec řekl, že v československé ústavě byl zakotven pojem československý národ, který ve skutečnosti neexistoval. Tento postup byl podle něj zvolen proto, aby v novém státě existoval vedle menšin většinový národ.
„Idea československého národa byla tehdy opodstatněná, ale v dalším období se stala brzdícím faktorem ve vývoji československého státu,“ řekl historik.
Podle historika Československo navzdory svým problémům mělo z nástupnických států Rakousko-Uherska nejdemokratičtější systém, to se ukázalo ve 30. letech minulého století, kdy se stalo ve střední Evropě ostrovem demokracie.
Rozpad Československa a vytvoření samostatné Slovenské republiky v roce 1939 označil Kamenec za výsledek velmocenské politiky nacistického Německa, které chtělo rozbít Československo. Období válečného slovenského státu, který byl spjat s nacistickým Německem, patří podle většiny slovenských historiků i politiků ke stinným stránkám v historii země.
Počasí 1918: Habsburky odvál chladný vzduch, Lysá hora byla pod sněhem |
„Tím, že zde byla totalita, na Slovensku zůstaly vzpomínky a lidé se chtěli vrátit do Československa, ale s jiným uspořádáním než za první republiky,“ řekl historik. Dodal, že do obnoveného Československa po druhé světové válce Slováci již vstupovali jako slovenský národ, s vlastními hranicemi republiky i s vlastními samosprávnými, vládními i zákonodárnými orgány.
Rozdělení Československa na konci roku 1992 považuje Kamenec s odstupem času za tehdy nejlepší možné řešení vnitropolitických a státoprávních sporů mezi oběma republikami, byť sám v 90. letech nebyl přívržencem rozpadu společného státu.
