Přibližně dvacet členů Národní strany, proslulé výpady proti menšinám a muslimům, si dnes připomnělo 69. výročí napadení Československa vojsky nacistické Třetí říše.
Při té příležitosti někteří členové vedení strany vystoupili s projevy. Ne všechny ovšem měly hlavu a patu. Nejvíc se "vyznamenal" člen zemské rady ultranacionalistické partaje Leoš Vacek.
Podle jeho teorie bylo předválečné Německo ekonomicky slabé a údajně byli někteří jeho generálové připraveni odstranit říšského kancléře Adolfa Hitlera. "Druhá světová válka by tak vůbec nezačala," prohlásil Vacek krátce po poledni v Praze na Klárově.
Podle původní informace, kterou několik minut po půl druhé odpoledne přinesla agentura ČTK, měl tato slova směrovat na rok 1939. Leoš Vacek se ovšem redakci iDNES.cz těsně před 21. hodinou ozval s upřesněním. "V projevu jsem nemluvil o možné obraně v roce 1939, nýbrž jsem uvedl přímo rok 1938," sdělil.
Oslabený Hitler? Jen legenda
S jeho názorem velmi nesouhlasí odborníci z Vojenského historického ústavu. Rozpaky na Vackovými slovy neskrývá historik Eduard Stehlík.
"Že by se Hitlerovi postavili někteří generálové je jenom legenda, kterou si vymyslel jeden z nich, když byl souzen v Norimberských procesech," říká Eduard Stehlík. "Chtěl tak ze sebe alespoň částečně smýt vinu za spáchané válečné zločiny," dodal historik.
Jedinou indicií, která by s touto legendou mohla mít souvislost, jsou dobové výpovědi některých generálů tehdejšího wermachtu. Eduard Stehlík je měl možnost studovat přímo v německých archivech.
"Měli obavu, aby Hitlerova teorie bleskové války byla úspěšná," říká historik Stehlík. Nacističtí velitelé podle jeho zjištění podceňovali sílu německé armády, měli pocit, že na rozpoutání války v takovém rozsahu, jaký Hitler zamýšlel, nejsou připraveni.
"Největší obavu měli z paktu Francie a Velké Británie. K němu ale nedošlo," popisuje okolnosti, které předcházely obsazení téměř celé Evropy nacisty.
Říšský kancléř se koncem třicátých let těšil obrovské popularitě. "Československý vojenský vzdor by jeho glorifikaci mezi Němci neublížil, ani kdyby byl sebe víc krvavý," míní Eduard Stehlík.
