Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Československo chtělo tajit masakry Němců

  0:01aktualizováno  0:01
Čelní představitelé někdejšího Československa chtěli zničit důkazy o poválečných masakrech a divokých odsunech, při nichž zahynuly stovky Němců. Dokument, který to dokazuje, je uložen ve Vojenském historickém archivu. Ještě v roce 1999, deset let po pádu komunismu, nesl razítko "tajné".

"Nechť vláda uloží ministru národní obrany a ministru vnitra, aby bez prodlení učinili vhodná opatření, aby stopy činů výše uvedených byly, pokud je to třeba v zájmu veřejném, odstraněny," píše se v něm. Pojem "činy výše uvedené" znamená masakry na německém obyvatelstvu.

Dokument pochází z roku 1947, tedy z doby, kdy komunisté ještě neuchvátili zcela moc, ale už měli silné slovo.  V archivu zůstal téměř nepovšimnut, než ho objevil historik František Hanzlík z vyškovské Vojenské vysoké školy pozemního vojska. "Ty dokumenty potvrzují to, co bylo spíše jen tušeno. Že ti, kteří měli dohlížet na nezákonnosti, se jich sami dopouštěli," řekl Hanzlík.

Složka s dokumenty obsahuje návrh vládního projevu, určeného pro ministry obrany a vnitra (těmi byli Ludvík Svoboda a Václav Nosek, oba reprezentovali zájmy KSČ), ale také výčet zdokumentovaných případů, při nichž byli masakrováni Němci. Ten je nadepsán: "Jen pro osobní informaci pana ministra".

Oba vládní představitelé se shodou okolností osobně podíleli na vyšetřování minimálně jedné tragédie: masakru v Ústí nad Labem v červenci 1945. Žádný z obou dokumentů není podepsán, podpisy nesou úvodní dopisy ze sekretariátu ministra obrany.

"O tomto archivním materiálu slyším poprvé. Ale odpovídá to situaci, představitelé státu s tehdejšími protiněmeckými událostmi skutečně měli problém, protože se o nich psalo v zahraničí," říká archivář z Ústí nad Labem Vladimír Kaiser, který se již léta zajímá o pozadí tamního protiněmeckého masakru.

O "nebezpečném" zájmu zahraničních novinářů se zmiňuje i objevený dokument: "... jde o činy, které by mohly být velmi snadno využity k hanobení celého státu, armády a složek veřejné bezpečnosti. Při obsazování pohraničí zastřelila vojenská jednotka v jistém prostoru v červnu 1945 na 1500 Němců..." A následuje výčet dalších případů.

Na jiném místě se zase píše o možnostech, jak tuto situaci řešit. Jednou z variant bylo zavedení informačního embarga: "Nechť vláda pověří svého předsedu a náměstky jako předsedy politických stran sdružených v Národní frontě, aby bez odkladů vyložili výše zmíněné skutečnosti na důvěrných poradách představitelů svých politických stran a působili, aby veřejné projednávání těchto případů, zvláště tiskem, bez prodlení ustalo."

Jinou variantou byla důvěrná schůze branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění, porada generálních tajemníků všech politických stran (která by byla samozřejmě prohlášena za tajnou) nebo tajná schůze šéfredaktorů denních listů.

Hanzlíkem objevené dokumenty nebyly v plném znění pravděpodobně nikdy publikovány, nezmiňuje se o nich ani kniha Rozumět dějinám, kterou před krátkým časem speciálně nechalo zpracovat ministerstvo kultury, aby veřejnosti vysvětlilo okolnosti poválečného odsunu a tzv. Benešových dekretů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.