Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Půjdou čeští vojáci na Golany? Vláda zváží misi, po které touží Zeman

  16:59aktualizováno  17:29
Česko zvažuje, že ještě letos vyšle vojenský kontingent na Golanské výšiny na hranicích Izraele a Sýrie. Novinářům to řekl ministr obrany Martin Stropnický. V misi OSN by se mělo v říjnu uvolnit místo, protože filipínská armáda zvažuje stažení svých vojáků. O vyslání českých vojáků do této oblasti dlouhodobě stojí prezident Miloš Zeman.

Ministr obrany Martin Stropnický připustil možnost, že by Česká republika mohla nabídnout své vojáky do mise OSN na Golanských výšinách. Dlouhodobě o to usiluje hlavně prezident Miloš Zeman. | foto: ČTK

„Analyzujeme to jako možnost, to je zatím vše,“ uvedl pro iDNES.cz ministr obrany Stropnický ze Slovenska, kde se účastní oslav 70. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání.

Filipíny před pár dny oznámily, že by z „bezpečnostních důvodů“ mohly z Golan stáhnout svých 331 vojáků, které tam mají. Například loni v březnu v této lokalitě syrští rebelové zajali a pak propustili 21 filipínských pozorovatelů OSN. (více o tom najdete zde)

Češi by mohli Filipínce nahradit. "Vůbec bych to nevylučoval," řekl Stropnický při návštěvě Slovnenska k možnosti, že by Česko nabídlo OSN vyslání jednotky. Chce o tom ještě jednat se Zemanem. Podle ministra obrany je ale otázka, jestli bude Česko schopno tak rychle kontingent připravit. Vyslání by musela schválit vláda.

Česká armáda se podle ČTK k této možnosti staví zatím rezervovaně, a to i z finančních důvodů. Pokud by souhlasila, chtěla by v misi mít hlavní slovo."Máme nějakou pověst, máme nějaký standard, tak bychom tam rádi plnili úlohu, která je tomu úměrná. Když to nazvu úplně natvrdo, tak to je mít tu misi na starosti," řekl Stropnický. Na Golanech nyní působí 1 200 vojáků v rámci mise OSN. Kromě Filipín i z Fidži, Indie, Irska, Nepálu a Nizozemska.

Zeman mluvil o vyslání vojáků na Golany už loni v létě

Prezident Zeman byl vůbec první, kdo s nápadem poslat české vojáky na Golany přišel. "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách," řekl Zeman už loni v létě při setkání s českými velvyslanci v zahraničí, kteří za ním dorazili na Pražský hrad (více zde).

Prezident svůj nápak zopakoval i letos v březnu na konference k 15. výročí vstupu ČR do NATO. Mluvil o tom, že existuje "plánovaná akce v rámci mise OSN na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků." Náčelník generálního štábu Petr Pavel později tato slova označil za předčasná (více zde). Jenže avizovaný odchod Filipínců teď situaci mění.

Izrael Golanské výšiny obsadil za války v roce 1967 a později se stáhl pouze z části tohoto zabraného území. Od roku 1974 zde hlídkují jednotky OSN, které mají dohlížet na nárazníkové pásmo mezi Izraelem s Sýrií. Kvůli občanské válce v Sýrii se z Golan opět stalo nebezpečné území.

Tento týden syrští povstalci v pásmu na hranici s Izraelem zajali 43 fidžijských příslušníků mezinárodní pozorovací mise OSN. V oblasti probíhají již několik dní tuhé boje mezi islamisty a armádou Bašára Asada (další informace zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.