Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko ztrácí půdu. Asfalt a beton už zalily plochu o velikosti Lucemburska

  14:18aktualizováno  14:18
Denně zmizí v Česku přes sto tisíc metrů čtverečných zemědělské půdy. Na místě polí a luk vyrůstají satelitní městečka, komerční areály, parkoviště. Přírodní plochy mizí hlavně z okolí větších měst a tempo se zrychluje. Nepropustný povrch jako beton či asfalt už pokrývá v Česku plochu o velikosti Lucemburska.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: MF DNES

"Průměrný roční úbytek zemědělské půdy v letech 2000 až 2008 činil 3 902 hektarů, což představuje asi 10,7 hektarů denně. V letech 2007 a 2008 přesáhl roční úbytek zemědělského půdního fondu 5 tisíc hektarů," uvádí ve Zprávě o stavu přírody a krajiny 2009 ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Na vině je podle odborníků především suburbanizace - tedy rozšiřování měst, výstavba nových obytných prostor, jako jsou například satelitní městečka, hypermarketů, parkovišť, průmyslových objektů, skladovacích prostor a těžba na tzv. volné louce.

Zpráva upozorňuje, že trend se v posledních letech výrazně zrychluje a netrápí jen Českou republiku, ale většinu evropských zemí. Velká města se rozšiřují a příměstské území je zastavováno novými domy. Suburbanizace navíc pohlcuje menší obce.

Urbanizace a povodně

Půda zarostlá vegetací má vysokou míru vsaku a odteče z ní asi jen 5 procent vody. U zpevněných povrchů, jako je asfalt či beton, je možnost vsakování vody do povrchu téměř nulová a z území tak odtéká až 90 procent vody. Zastavěnost území České republiky se tak stává významným faktorem při povodních.

V krajině tak kvůli urbanizaci, intenzivnímu zemědělství a rostoucí dopravě ubývá ryze přírodních biotopů.

"V úrodných oblastech, nížinách a urbanizovaných územích je podíl přírodních biotopů velmi nízký, pohybuje se v rozmezí 0 až 15 procent," uvádí dokument.

Podle zprávy je v Česku zastavěno asi 5 tisíc kilometrů čtverečních, z toho polovinu zástavby tvoří nepropustné povrchy, jako je například beton či asfalt, které způsobují problémy se vsakováním dešťové vody.

"Bleskové povodně jsou při intenzivních deštích u nás pak nabíledni. Je to logické, voda nemá kam odtékat," dodal Miko. Když pak dlouho nezaprší, nedostatek zásob dešťové vody v půdě způsobuje naopak velká sucha.

Pokud by urbanizace takovou rychlostí postupovala až do roku 2050, přibylo by dalších 1 350 kilometrů čtverečních zastavěné plochy.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Maltská novinářka Daphne Caruanová Galiziová na archivním snímku. (6. dubna...
Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI

Maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou zabil v pondělí výbuch bomby nastražené v jejím autě. Premiér Joseph Muscat označil vraždu za barbarský čin,...  celý článek

Škeble
Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.