Prezident skládá slib do rukou šéfa Sněmovny. A o termínu rozhoduje právě Miloslav Vlček z ČSSD. Problém je, že Klausovo první období končí o půlnoci ze 7. na 8. března. A sedmého je pátek.
Nabízí se dvě možnosti: Být pár dní bez prezidenta, nebo inaugurovat Klause už v pátek a zkrátit mu "panování" o několik hodin. Vlček se kloní k první variantě. V obavě, aby se opět nestal obětí procedurálních formalit, se ale radí s ústavními právníky. "Já bych nerad, aby z toho byla zbytečně nějaká blamáž," řekl ČTK.
V době "prezidentského vakua" by podle ústavy Klause zastupoval premiér Mirek Topolánek a právě předseda Sněmovny Vlček. Užili by si víkend potenciální moci.
Topolánek by se podle ústavy stal vrchním velitelem českých ozbrojených sil. Mohl by i vyhlásit amnestii či jmenovat nové soudce.
Vlček by měl zase právo odvolat vládu nebo rozpustit Sněmovnu. Také by mohl teoreticky zaplnit vlivné místo v radě ČNB, které 26. února opustí Luděk Niedermayer. - více zde
To, že reálně není chvíle bez prezidenta takový problém, ukázal rok 2003. Václav Havel ve funkci skončil 2. února. Klaus byl zvolen až na konci února a přísahal 7. března. Na více než měsíc se tehdy "mocnými muži" stali šéf Sněmovny Zaorálek a premiér Špidla.
Experti: Raději zkrátit období
"Ústava o tom nic neříká. Je to pseudoproblém," říká k problému známý ústavní právník Vojtěch Cepl. "Vlček se teď bojí, ale ať to udělá podle zdravého rozumu. Všechny možnosti jsou správně."
Model překryvu prezidentských období podle Cepla funguje například v USA. "U nás je tam navíc stejný člověk. Kdyby vyhrál Švejnar, bylo by to možná zajímavé."
"Myslím, že je lépe to zkrátit o jeden den než být dva dny bez prezidenta," dodal podle ČTK další ústavní právník Václav Pavlíček. Politolog Tomáš Lebeda s ním souhlasí: "Je zbytečné, aby byl inaugurován později a Česká republika byla bez prezidenta," řekl Lebeda iDNES.cz.
