Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko zhatilo obchod s Íránem, chtěl koupit techniku na obohacování uranu

  8:30aktualizováno  8:30
Česko v letošním roce zastavilo pokus Íránu o nákup technologií za 1,5 miliardy korun, které mohou sloužit pro obohacování jaderného materiálu. Pokud by byl obchod uzavřen, šlo by o porušení aktuálních sankcí OSN. Zakázka podle agentury Reuters vzbudila podezření kvůli tomu, že íránský zákazník předložil falešné identifikační dokumenty.

Jaderná elektrárna v íránském Bušehru. | foto: AP

Na odmítnutí podezřelého obchodu upozornila ve své výroční zprávě komise OSN dohlížející na dodržování sankcí vůči Íránu. „Klient předložil falešnou dokumentaci z důvodů zatajení původu, pohybu a cíle doručení zásilky. Záměrem bylo obejít kontroly vývozu a sankčních opatření,“ uvádí zpráva.

Zakázka se měla týkat konkrétně nákupu kompresorů od strojírenské společnosti Howden ČKD Kompresory vlastněné americkým gigantem Colfax Corporation, uvádí agentura Reuters. Objednatel podle zprávy OSN tvrdil, že kompresory potřebuje pro kompresní stanici sloužící k rozvodu zemního plynu.

Drábová: Írán je velký a hrdý stát, nemůže ustoupit ve všem

Typ požadovaných kompresorů však může být využíván také v jaderných elektrárnách. Tudíž se na ně vztahují platné sankce OSN. „Takové kompresory mohou být využity k obohacování uranu přímo z kaskád centrifug,“ vysvětlil bývalý zástupce generálního tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii Olli Heinonen. 

Podle něj jsou kompresory vhodné zejména pro práci s uranem obohaceným o více než 20 procent. Obohacování na takto vysokou úroveň přitom Teherán v roce 2013 odmítl.

Podle Reuters ze zprávy OSN nevyplývá, zda v obchodu nefigurovali další prostředníci. Nezmiňuje ani konkrétní mechanismus, jak byl obchod zastaven. Jisté je však podle zprávy to, že do realizace zakázky zasáhla česká strana. Firma Howden ČKD Kompresory se k zastavení obchodu dosud nevyjádřila.

Rozsáhlé kontroly a konec obohacování

V dubnu letošního roku světové mocnosti dosáhly v Lausanne rámcového ujednání s Íránem, na jehož základě by měla do konce června vzniknout konečná dohoda o jeho jaderném programu (více zde).

Fotogalerie

Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly svých jaderných zařízení a rovněž sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým tato islámská země čelí.

Součástí nynějších dohod je závazek Íránu, že v následujících patnácti letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování výrazně sníží. Z počtu devatenácti tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich v následujících měsících nechá v provozu jednu třetinu, citovala agentura Reuters americké prohlášení.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.