Česko zase prohrálo ve Štrasburku

  • 56
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku opět potrestal Česko za pomalou práci justice. Manželům Hartmanovým musí stát za vleklou restituci zaplatit 310 tisíc korun. Letos je to už druhý podobný rozsudek a zdaleka ne poslední. Ve Štrasburku leží kvůli průtahům dalších 44 žalob.

První trest za průtahy padl letos
Vůbec první trest za pomalé soudy padl padl letos v lednu. Česká republika se proti němu ohradila. V létě soud stížnost definitivně odmítl.

Dvaapadesátiletá učitelka Dana Bořánková z Klatov tak dostane od vlády necelého půl milionu korun za to, že se její soudní spor vlekl nepřiměřeně dlouho. Nepřiměřeně dlouho znamená patnáct let. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že tak dlouhá soudní pře není možná. - více ZDE

Česko se ještě může odvolat
Manželé Hartmanovi si s odvoláním na část zákona, která zaručuje právo na spravedlivý soud v přiměřeném čase, stěžovali na délku procesu ohledně navrácení jejich majetku. Dále se jim nelíbilo, že neměli žádnou možnost délku řízení ovlivnit.

Částka 310 tisíc korun je má odškodnit za morální újmu. Rozsudek navíc ukládá Česku uhradit náklady na soudní řízení ve výši 48 tisíc korun.

Pracovníci Úřadu vlády ještě zváží, zda se proti rozsudku ohradí.

Pomalé soudní řízení nelze označit za českou specialitu. Evropský soud pro lidská práva vydává každý týden v podobných případech několik verdiktů, přičemž mezi postiženými státy lze najít i řadu západoevropských zemí.

Historie kauzy Hartmanových
V květnu 1991 podali Hartmanovi žádost na Okresní úřad v Mělníku a Obecní úřad v Želizech. Chtěli vrátit rodinnou vilu v Želizech. Jan Hartman rovněž podal žalobu na tehdejší majitele vily, ale později ji stáhl. Jeho bratr to v roce 1995 zopakoval, žaloba byla ale o pět let později zamítnuta.

Žalobu na vrácení půdy v Želizech podal Jan Hartman k mělnickému okresnímu soudu v roce 1992. Jeho návrh byl zamítnut v roce 2000. Odvolací řízení stále probíhá. Hartmanovi si dělají nárok i na čtyři domy a pozemky v Praze 4 a 7.

Požadavky Jiřího Hartmana byly vždy zamítnuty proto, že nemá československé občanství.

Hartmanovi emigrovali v roce 1948
Jan Hartman se narodil v roce 1926 a nyní žije ve francouzském Sapois. Má dvojí občanství, české a francouzské. Jeho o rok mladší bratr Jiří Hartman byl americký občan, v roce 1999 znovu získal občanství české.

Jiří zemřel v roce 2002, ale jeho syn Nicholas Hartman naplňuje jeho přání, pokračovat v soudním řízení.

Hartmanovi opustili tajně tehdejší Československo 31. prosince 1948. Jan Hartman se stal Francouzem v roce 1968, ale ponechal si i české občanství. Jeho bratr však české občanství automaticky ztratil v okamžiku, kdy se stal americkým občanem. Tak zněly tehdejší mezistátní smlouvy.

Po jejich emigraci byl veškerý jejich majetek zabaven. V červenci 1955 ho lidový soud v Klatovech zkonfiskoval. Po listopadu 1989 se Hartmanovi snažili, aby svůj majetek dostali zpět.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video