FOTOGRAFIE ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
(Autor: MAFA)
V plamenech skončily čarodějnice i v pardubickém pivovaru Pernštejn.
Oblíbenou oslavu, jejíž základ etnologové vidí v pasteveckých předkřesťanských společnostech, původně doprovázelo množství tradic a zvyků. Ty se však z povědomí lidí postupně vytrácejí.
Za čarodějnice se převlékly i děti z mateřské školy ve Frýdku-Místku.
Lidé dříve věřili, že se čarodějnice právě v noci z 30. dubna na 1. května slétají na sabat, a tak na vyvýšených místech zapalovali ohně, které je před nimi měly ochránit. Postupně se z těchto ohňů stalo dnešní pálení čarodějnic.
Na oslavu Filipojakubské noci se k pivovaru Pernštějn v Pardubicích slétlo čarodějnic hned několik.
Nyní už se ale tradiční vyhazování zapálených košťat nebo "čarodek", smotaných hadrů ovázaných provazem, vidí jen málokde. Snad jen odhánění čarodějnic hlukem zůstalo, byť tak lidé činí nevědomky.
Čarodějnice se pálily i v Perníkové chaloupce pod Kunětickou horou.
Většina zvyků, které se k "čarodějnicím" vážou, se postupně vyvinula z lidových pověr. Přes den měly například hospodyně udělat důkladný jarní úklid, protože špína a nepořádek byly živnou půdou pro řádění čarodějnic.
