Skulpturu, která představuje siluetu hořícího muže, vytvořil již v roce 1969 maďarský sochař žijící ve Francii András Beck. Z oficiálních představitelů byl v Mělníku v Jungmannových sadech státní tajemník pro evropské záležitosti ministerstva zahraničních věcí Francie Bruno Le Maire.
"Jsem velmi rád, že se ta dnešní akce udála. Je potřeba Jana Palacha připomínat, nesmíme nikdy dopustit, aby na jeho heroický a zároveň tragický čin bylo někdy zapomenuto," řekl Václav Klaus. Zástupce Francie zase připomněl, že Palachovo jméno zná i mnoho mladých Francouzů. Tvůrce András Beck o umístění sochy v Česku sám stál.
Mělničtí nevybrali místo pro sochu ani datum jejího odhalení náhodou. "Dnes je tomu čtyřicet let, co Palach podlehl v nemocnici svým zraněním. V mládí chodil tři roky po protějším chodníku do místního gymnázia," řekl starosta Miroslav Neumann. Město o sochu velmi stálo, jejímu získání předcházela dlouhá jednání.
Francouzské sdružení přátel sochaře Andráse Becka nabídlo sochu už před časem České republice, stát ji ale odmítl s tím, že v Praze už jedna taková je, navíc ve zmenšené podobě, která prý víc odpovídá niternosti Palachova protestu.
Mělničtí se o ni však začali zajímat, protože Palach se narodil ve Všetatech na Mělnicku a v Mělníku chodil do školy. Nyní nese místní gymnázium právě jeho jméno.
Také to je jeden z důvodů, proč je podle prezidenta dobře, že je socha právě v Mělníku. "Palachův čin nesmí být nijak umenšován, ale to tu nehrozí. Místní lidé jej vždy považovali za člověka z tohoto regionu. Proto je dobře, že se Mělník ujal úkolu, ale i pocty, mít tento památník na svém území," řekl Klaus.
Město kvůli vysokým nákladům na pořízení sochy dokonce vyhlásilo veřejnou sbírku, v níž se již shromáždilo více než půl milionu korun. Celkové náklady přesáhly 1,5 milionu korun.
Vzpomínková akce v Praze
Palachovu smrt uctily desítky lidí také na na pražském Václavském náměstí. Cílem vzpomínkové akce byl podle člena realizačního týmu Rostislava Tvrdíka především dialog a reflexe nejen Palachova činu, ale také událostí takzvaného Palachova týdne před dvaceti lety, 16. až 20. ledna 1989. Tehdy se konala vlna demonstrací proti tehdejšímu režimu.
U sochy svatého Václava zazněly písničky Karla Kryla, přišel sochař Olbram Zoubek, který odléval Palachovu posmrtnou masku, evangelický farář Sváťa Karásek nebo duchovní, který pohřbíval jana Palacha, Jakub S. Trojan.
"Myslím, že to je něco, co tradici téhle společnosti těžko může opustit. Ale hlavně si myslím, že za těch téměř dvacet svobodných let se skutečně toho vytvořilo a napsalo tak málo, že tahleta velká vzpomínka je na místě," řekla ČTK publicistka Petruška Šustrová.
V horní části Václavského náměstí se dvacetiletý student Jan Palach na protest proti tehdejšímu stavu společnosti, která se ocitla v krizi hlavně kvůli sovětské okupaci v srpnu 1968, upálil 16. ledna 1969. Na následky rozsáhlých popálenin o tři dny později zemřel.
